Květen 2017

Vodní meloun bojuje s vedrem 🍉🍉

24. května 2017 v 19:45 | Luca |  Koně
Mám pro vás tip jak ochladit vašeho koníka ve vedrech které toto roční období přináší 😀
Na různých stránkách jsem viděla dotaz jestli kůň může zmrzlinu nebo led, podle mě to není dobrý nápad, pro koně to není přirozené stejně tak jako pro lidi.
Zmrzlina nebo led ochladí, ale jen na chvilku a pak je vám ještě větší horko a většinou ještě dostanete angínu nebo kašel s rýmou 👎🏻 Takže jestli Vám můžu doporučit nějaké řešní navrhuji- VODNÍ MELOUN


ALE POZOR!!

Koně mohou melounu jen trochu, protože by při velkém množství by kůň mohl dostat průjem.
Takže koni podávejte cca. 1-2 měsičky melounu nakrájeného na kostičky. Snad ro vašemu koníkovi pomůźe s bojem proti vedru 🙂

Mouchy jsou otrava 🐝

19. května 2017 v 22:34 | Luca |  Koně
Přestože v našich podmínkách a stupněm postižení našeho koně letní vyrážkou nám (a nejen nám) byly veškeré "babské rady" prakticky k ničemu, je možné, že Vám a Vašemu koni stačit budou: minimálně vyzkoušení Vám výrazně nezatíží peněženku.
Primárně jde o to, abychom hmyzu znesnadnili hody na našem zvířeti. Naši dědové používali následující "repelenty":
- Voda s octem: prý nejlepší je směs vody a octa jablečného v poměru cca 1:1, použít se ale dá i ocet normální, kvasný lihový. S poměrem opatrně, koník není tlačenka a nemusí příliš mnoho octa dobře snášet: množství octa raději pomalu navyšujte a buďte opatrní.
- Výluh z ořechového listí: svaříme s vodou listy a případně zelené slupky z plodů ořešáku (vlašáků, ne lískových oříšků) do hodně tmavého zbarvení, hrnec umístíme do chladu (necedíme), odebíráme vždy potřebné množství, koně natíráme nebo sprejujeme. Pozor: barví bělouše, dle množství a síly výluhu od "počůraně" žluté do celkem pěkné hnědé. Při troše fantazie lze snadno z obyčejného šimla vyrobit neobyčejného koně :-).
- "Co je mastné, na to mouchy nesedají" - lehce diskutabilní tvrzení, ale budiž, asi máme odolné hmyzáky. Koni se mažou plece, krk, břicho, vemínko či šourek buď stolním olejem nebo sádlem (nesoleným!), případně bílou vazelínou z lékárny. Do tuku můžete pro svůj lepší pocit a snahu o odpuzení much přidat tea tree olej (cca na 0,5 l oleje či adekvátní objem sádla jsme používali cca 7,5 - 15 ml čajovníkového olejíčku) a/nebo citronovou šťávu (na stejné množství šťávu z cca pěti citronů - čerstvou, žádnou chemickou "citronku"). Tato mastná terapie přináší bonusový efekt v případě, že nemáte otěže se zarážkami a nemáte zažitý reflex pustit otěže v případě nečekaného katapultu z koně. Otěže Vám zaručeně vyklouznou , přestože se budete dušovat, že jste se mastných fleků na koni určitě nedotkli :-).

Pokud už má koník muchař podrážděná, vydřená či krvavá místa, není dobré přímo na ně na ně nanášet ani octový ani ořechový roztok (ani jiný i komerčně vyráběný repelent!) , ani tuk s citronovou šťávou. Tato místa lze po desinfekci a případném částečném vyhojení ošetřit tukem (nejlépe tužším, tj. sádlo nebo vazelína) s pár kapkami tea tree oleje. Do základu "masti" lze pomalu zkoušet přidávat měsíčkový extrakt v oleji (napomáhá hojení, zklidňuje, pozor NEpoužívat lihový extrakt!), třezalkový extrakt v oleji (zase pozor a NEpoužívat lihový extrakt!) , čistý bezvodý lanolin (je třeba jej před vmícháním do vazelíny či sádla ohřát - lze v mikrovlnce, je ozkoušený v podpůrné léčbě atopických ekzémů u lidí), peruánský balzám (mimojiné podporuje zasrstění). U muchařů se kromě kosmetiky určené přímo pro ně s větším či menším úspěchem používá také Excipial U Lipolotio, Infadolan, konopná mast či měsíčková mast s peruánským balzámem - vše zakoupíte v klasické lékárně. Je třeba opatrně vyzkoušet na kousku kůže, co bude Vašemu koni vyhovovat, zda jej výrobek nebude dráždit a provokovat k většímu drbání a zda bude splňovat účel.



zdroj: spokojeny kun

Boj s vedrem

17. května 2017 v 13:20 | Luca |  Koně
Profesor Michael Lindinger, zvířecí a pohybový fyziolog na Guelph University, vysvětluje: "Trvá pouhých 17 minut cvičení o mírné intenzitě v horkém a vlhkém počasí, než dojde ke zvýšení teploty koně na nebezpečnou úroveň. To je třikrát až desetkrát rychlejší proces než u lidí. Koně vnímají teplo mnohem hůře než my." A následky mohou být vážné. Pokud se tělesná teplota koně vyšplhá z normálních 37-38 °C na 41 °C, teplota v pracujících svalech může dosahovat až 43 °C. To je však již stav, při kterém proteiny ve svalech začínají denaturovat, vařit se. U koní trpících nadměrným tepelným stresem může dojít k hypotenzi, kolice i k selhání ledvin.

faNáročné odpařování

Lindinger, fakultní člen v odděleních Lidského zdraví a Nutričních věd, se začal o vliv tepla na koňský organismus zajímat, když byl vedoucím výzkumníkem v kanadském výzkumném týmu zkoumajícím a sbírajícím informace o reakcích koní na teplo a vlhkost pro Letní olympijské hry v Atlantě.
Koně jsou náchylnější k přehřátí z několika důvodů, vysvětluje Lindinger. Zejména proto, že jsou větší a mají tak oproti lidem vyšší procento aktivních svalů během zátěže. Při jejich používání produkují velké množství tepla. Při ochlazování se do značné míry spoléhají na pocení. Mohou vypotit okolo 15-20 litrů za hodinu v chladu a suchu a až 30 litrů za hodinu v horkém a vlhkém prostředí. Důležitý je ale fakt, že jen 25 až 30 procent produkovaného potu je účinných při chlazení koně odpařováním.
"Vzhledem k tomu, že se však produkuje o dost více potu, než může být odpařeno, zbytek jen odkapává na tělo koně," říká Lindinger. "Pro srovnání - u lidí se v průběhu cvičení odpaří až 50 procent produkovaného potu, což nám pomáhá mnohem efektivněji chladnout."

gsxNahraďme soli

Sůl v koňském potu je také čtyřikrát koncentrovanější než v tom lidském. Lindinger odkazuje na fotografie stojících vytrvalostních koní, jejichž zpocená těla byla opakovaně stírána a chlazena vodou. Po odpaření kapalin špinavý povrch těla zůstává bílý právě kvůli soli obsažené v potu.
"Tyto soli se musí nahradit. Podávat k rehydrataci dehydratovanému koni jen vodu nestačí. Při příjmu čisté vody dochází k ředění tělních tekutin a na to tělo reaguje opětovným zbavením se vody a zbylých elektrolytů."
Dýchání jakožto mechanismus odvedení tepla koně rovněž využívají, ale Lindinger říká, že toto je účinné pouze v případě, kdy je vzduch nejméně o pět stupňů chladnější než tělesná teplota koně.

Jak s vedrem bojovat?

Na prvním místě svých doporučení, jak ochránit koně před škodlivými účinky letních veder, uvádí příjem vody s elektrolyty. Naučte svého koně pít vodu s elektrolyty (se správným poměrem rozpuštěných solí), abyste nahradili ztráty způsobené pocením. Začněte do vody přidávat nejprve malé množství, aby si kůň zvykl na novou chuť, a postupně v průběhu dní a týdnů dávku zvyšujte, dokud nedosáhnete dávky doporučené výrobcem. Udržovat koně správně hydratovaného je nejdůležitějším krokem v oblasti ochrany proti škodlivým účinkům tepla.
Pokud se připravujete na závody, Lindinger doporučuje snažit se aklimatizovat koně na teplo tím, že bude vystaven čtyřem hodinám horka denně, a to nejméně pět dní v týdnu po dobu tří po sobě jdoucích týdnů. Pro dosažení nejlepších výsledků doporučuje trénink s koněm v průběhu druhé "horké" hodiny každý z těchto návykových dnů.
gvs,,Mnoho jezdců bude trénovat své koně ráno nebo večer, když je počasí přívětivější, a pak nastoupí do soutěže pořádané během nejteplejší části dne. Musíte koni umožnit zvyknout si na zátěž a ježdění v horku a naučit je tak používat celou jejich škálu adaptačního systému, kterou aklimatizací získají."
Lindinger říká, že koně, kteří byli v procesu tepelné aklimatizace, ztratí více tepla pocením a dýcháním a budou tak moci zůstat více hydratovaní, protože jsou ochotnější přijímat tekutiny.

Když je váš kůň přehřátý, hledejte stín a mírný větřík, které pomohou ochlazení. Nikdy ale v horku nepoužívejte odpocovací deku na koně, který se potí. Nejlepší způsob, jak ochladit koně rychle, je opláchnout jeho tělo opakovaně studenou vodou. Mezitím je potřeba stírat tu předchozí ohřátou a již přebytečnou.
"Ochladit koně o dva stupně za 10 minut lze opravdu tak, že nalijeme na koně vodu, setřeme, nalijeme další a toto stále opakujeme," říká Lindinger. Stírání je nezbytnou součástí, neboť bez něj voda zůstane zachycena v srsti koně a rychle se zahřeje. Stíráním a poléváním čerstvou vodou lze udržet proces chlazení v chodu.

Stejně tak, jako si jezdci na letní dobrodružství na koni sbalí láhev s vodou, někteří i opalovací krém a klobouk, měli by také přibalit nástroje potřebné k ochraně svých koní proti teplu a vlhkosti. Pokud svého koně připravíte v předstihu a máte plán, jak ho zchladit, pokud u něj dojde k přehřátí, mohou být dokonce i horké a dusné letní dny skvěle strávenou zábavou pro oba.

Koně pijí pivo!?!?

17. května 2017 v 13:03 | Luca |  Zajímavosti o koních
Mnoho koní miluje chuť piva, snad proto, že se skládá ze složek jako je ječmen a chmel, které se podobají tomu, co koně normálně žerou. Obsah alkoholu není problém, protože koně se díky své velikosti opravdu snadno neopijí, pokud vůbec. Jejich játra se tedy s procesem vstřebání alkoholu vypořádají velmi rychle, protože přirozeně produkují velké množství alkoholdehydrogenázy.To je enzym, který štěpí produkty kvašení, které se vyskytují u koní v tlustém střevě během normálního trávení. Právě tento enzym velmi rychle převádí všechny formy alkoholu na sacharidy, které následně využije pro energii.
Plechovka piva má cca 55 kalorií. Můj kůň preferuje Samuel Adams® - ležák, který má 160 kalorií na láhev. Jednou jsme mu dali Coors Light® a on to vyplivl :) Průměrný 500 kg - 600 kg kůň vyžaduje celkový kalorický příjem asi 17.000 kalorií za den jen na chod organismu. Jedna libra standardní směsi poskytuje více než 2000 kalorií, takže nemusíte úmyslně snižovat dávky vašeho koně, pokud mu dáte láhev piva po jízdě. Při jízdě totiž spálí extra kalorie velmi snadno. Množství sacharidů a vody v jedné láhvi či plechovce piva je zanedbatelné z hlediska celkových koňských potřeb. Nicméně, složení piva poskytuje některé důležité minerály, niacin, vitaminy B (B1, B3 a B6), kyselinu listovou a flavonoidy, z nichž všechny jsou pro koně důležité a potřebné. Čili v tom lze spatřovat i menší nutriční výhody, ačkoliv kvalitní krmný program tyto živiny v přiměřeném množství pokrývá. Dalším potenciálním přínosem piva pro koně může být smíchání piva s vodou, zvláště pokud máte obavu z dehydratace např. při cestování koně v přepravníku v létě. Pokud tedy váš kůň miluje pivo, přidávání piva do vody pomůže koně povzbudit k pití.
Pokud je mi známo, nezpůsobuje konzumace piva pozitivní test na přítomnost drog u sportovních koní, ale raději se ještě poraďte se svým veterinářem. Pozor také na ostatní závodníky, kteří by mohli vidět, jak dáváte svému koni pivo před soutěží, mohli by si stěžovat, i když opravdu neexistuje žádný důkaz, že by toto v tomto případě mělo vliv na jeho výkon.
Bezpečný způsob, jak dát svému koni pivo je nalít jej do kýble. Jinak opravdu nevidím žádné nebezpečí v aplikaci piva vašemu koni, a to zejména po jízdě (zátěži). I když mu pivo poskytne velmi malé množství kalorií vzhledem k jeho celkové potřebě, nelze obéznímu koni nastavit pouze dietu z piva. Ale jedno nebo dvě piva za týden mu určitě uškodit nemohou, ba naopak.
Medajlonek:
Veterinární lékařka a speciální výživový poradce koní -Sarah Ralstonová je profesorkou na katedře přírodních a živočišných věd na Rutgers School of Environmental and Biological Sciences. V současné době se její výzkum zaměřuje na glukózu/metabolismus inzulínu a souvislosti s ortopedickými onemocněními u mladých koní. Výživový certifikát získala na American College of Veterinary Nutrition. Poskytuje více než 200 nutričních konzultací pro majitele koní po celé zemi. Dr. Ralstonová je také hlavním poradcem při výrobě mnoha koňských krmiv a spolupracuje s mnoha farmaceutickými firmami vč. Purina Mills Inc., Nutrena, Blue Seal Feeds a Pfizer. Je členkou mnoha výborů a organizací včetně American College of Veterinary Nutrition a Americké rady veterinárních specialistů.

Jak změřit posedlí?

9. května 2017 v 14:44 | Luca |  Koně

Jak správně změřit sedlo


Nejdůležitějšími rozměry při výběru správné velikosti sedla jsou: šířka komory a velikost posedlí. Jak nejjednodušeji a nejpřesněji tyto rozměry zjistit a určit tak správnou velikost sedla? Jak se vyznat v různém číslování komor?


Délka posedlí

Délka posedlí by měla odpovídat postavě jezdce. Nejčastěji se uvádí v palcích

(1 palec = 2,54 cm) a obecně platí:

16" a 17" - junior (menší postava)

17,5" - ženy (nejběžnější velikost)

18" a více - muži (robustnější postava)

Velikost posedlí se měří jako přímka, která vede ze středu hrany zadní rozsochy

k hlavičce "nýtu" z boku přední rozsochy - viz foto.


mereni posedli

Převod cm na palce:


38 cm = 15"

40,5 cm = 16"

42 cm = 16,5"

43 cm = 17"

44,5 cm = 17,5"

46 cm = 18"

47 cm = 18,5"


Šířka komory


Šířka komory sedla se měří v cm těsně nad sedlovými polštáři - viz foto.

jak zmerit komoru


Obecně se komory sedel dělí na čtyři nejběžnější velikosti, označují se obvykle čísly 1-4:

1. úzká = šířka komory cca 12 - 13,5 cm

2. střední = šířka komory cca 13,5 - 14,5 cm

3. široká = šířka komory cca 14,5 - 15,5 cm

4. extra široká = šířka komory cca 15,5 - 16,5 cm

Úzká komora (1) - plnokrevník (vysoký kohoutek a málo nasvalená záda)

Střední komora (2) - teplokrevník (kohoutek střední, středně nasvalená záda)

Široká komora (3) - teplokrevník, hafling (nízký kohoutek, svalnatá záda)

Extra široká komora (4) - chladnokrevník (nevýrazný kohoutek, kulatá svalnatá záda)


Mimo tyto čtyři běžné velikosti dále existují:

komora extra úzká (šířka 11,5 cm a méně)

komora XXL (šířka 17 cm a více, nejširší možná).

Ne vždy ale šířka komory v cm odpovídá skutečné šířce - např. docpáním polštářů po straně lze komoru zúžit i o několik velikostí, ačkoliv šířka na cm je stejná. Jedná se ale o individuální úpravy sedel přímo na daného koně.

Orientace podle šířky v cm je nejjednodušší a nejuniverzálnější, neboť každý výrobce označuje šířky komor svých sedel odlišně (viz níže).




Počasí a kůň

7. května 2017 v 2:38 | Luca |  Koně
Předkové moderních plemen koní se vyvíjeli v několika odlišných klimatických pásech a přispůsobili se panujícím podmínkám. Npř. arabi žili v pouštích, a tak mají tenkou kůži s jemnou srstí, která jim pomáhá snášet vysoké teploty. Koním žijícím v chladných oblastech se vytvořila dvojitá srst, která zadržuje vzduch a udržuje tělesnou teplotu.
•Vítr
Větrné počasí koně v jejich přirozeném životním prostředí příliš neobtěžuje. Koně totiž nastaví zadní část těla proti větru. Pokud je kůň nucen jít proti větru, obvykle sklání hlavu a stahuje nozdry podobně jako lidé, kteří jdou proti větru. V případě, že je vítr spojen s hustým deštěm, vypadjí koně v tomto případě obzvláště zbědovaně.
•Horko
Teplé počasí přináší koním charakteristické problémy. Přibývá much, koně začínají být otupělí a zvyšuje se riziko úžehu. Koně s růžovým chřípím jsou vzláštně náchylní ke spálení. Nyní již byla pro koně vymyšlena stínidla proti slunci. Mouchy koně ve vedrech neustále obtěžují a způsobují, že většina koní dupe kopyty, púotřásá hlavami a horečně švihá ocasy.
•Ochlazování
Ve velkých parnech se někteří koně, stejně jako lidé, umějí s pracovní zátěží vyrovnat lépe než druzí. Zvláště mladí koně se hodně potí. V opravdovém horkém počasí je důležité jim pomoci ochladit se omytím vlažnou vodou. Potom je vhodné přebytečnou vodu z nich stáhnout, uklidnit je po chvíli mytí zopakovat.
•Sníh
V zemích, kde je sníh běžnou součástí zimy, pokračují koňské sporty i v tomto ročním období. Avšak tam, kde příchod sněhu nebývá běžným jevem, lze vidět, že koně na sněhu dost podivně našlapují. Sníh se jim totiž nalepí ve vrstvách zespodu do kopyt, a tak se musí vyrovnat s chůzí jako na malých chůdách. V některých případech může pomoci, když namastíme spodní strany kopyt. V divočině se koně musí prohrabat k vegetaci pod sněhem, nebo hra
čerpáno z: Kůň a jeho řeč (Lesley Beyley)a http://pferd.blog.cz/0910/kun-a-jeho-rec-pocasi

Krmiva pro koně

7. května 2017 v 2:36 | Luca |  Koně
Tráva-je přirozená potrava.Jestli že se kůň nějak zvlášť nenamáhá,po většinu roku si s trávou úplně vystačí.Na jaře a v létě tráva obsahuje spoustu přírodních cukrů a je velmi výživná.Kůň se jí však nesmí přejíst!Hlavně dávej pozor na jaře,kdy začínáš vypouštět koně na pastvu poprvé-pokud byl přes zimu jen ven stáji nebo ve výběhu bez pastvy.Přechod na trávu musí být pozvolný,proto koníkům nejprve trávu sečeme a přidáváme k senu,tepprve pak ho můžeme nechat napást.
Seno-připravujeme z luční trávy,která se poseče,usuší a pak se volně skladuje na půdě nebo v seníku.Suší se v červnu či v červenci.
Oves-je tradiční krmivo pro koně.Dává se jim v celku,mačkaný,hrubě umletý nebo v granulích.Zajišťuje koni přísun energie.
Ječmen-Podává se v granulích,rozdrcený,vařený nebo ve formě vloček.Koně po něm vyvádějí jako po ovsu,ale příbírají po něm na váze.
Kukuřice-Koním se obvykle dávájí kukuřičné vločky nebo vařená kukuřice.Dodává hodně enegie,ale obsahuje málo bílkovin,proto se nejčastji přidává do směsí.Stejně jako u ječmene po něm koně přibírají na váze.
Otruby-jsou zbytky pšeničných zrníček,které neobsahují tolik živin.Dělá se z nich kaše-otruby zalijeme vařící vodou a necháme vychladnout.
Řezanka-Nasekané seno nebo sláma.
Melasa-je tmavohnědý zbytek po výrobě cukru.Používá se na zchutňování krmiva a jako potravinový doplněk pro těžce pracující koně.
Hrubá směs-se prodává již namícháná s různými přísadami obilí.
Granule-Výrábí se jich několik druhů.Dodávají koním potřebné živiny.
Vojtěška-prodává se v kostkách nebo granulíh.Může být nařezná a smíchaná s ovesnou slámou.
Sušená cukrová řepa-obsahuje cukry a vlákninu a dodává hodně enerrgie.Musí se před krmením na několik hodin namočit do vody.

Typy hlav koně

7. května 2017 v 2:30 | Luca |  Koně





Typy hlavy podle profilu I. rovná - rovné hlavy se vyskytují nejčastěji u angl. plnokrevníka, ale i u všech ostatních plemen. klabonosá - celoprofilově vypouklá (konvexní). Klabonosé hlavy mívají vyšší čelo a menší, zapadlejší oči s velkými očními oblouky a užší, menší nozdry. Oči však mohou být i u klabonosých hlav velké a výrazné. Klabonosá hlava je typická pro všechna plemena, ktará mají větší nebo menší podíl krve koně starošpanělského nebo staroitalského. Jejich nejtypičtějším představitelem je kůň starokladrubský (téměř čistokrevný potomek staroitalských a starošpanělských koní). Klabonosou (či poloklabonosou) hlavu mívá rovněž lipicán (Pluto, Incitato), část kmene Nonius, orlovský klusák a fríský kůň. Ojediněle ovšem i jiná plemena. poloklabonosá - v čele (nazývaná též ovčí, viz. níže) nebo nosní části ovčí - s vypoulou čelní částí (nazývá se též poloklaboná, záleží na tom, v které části je hlava zahnutá)
Typy hlavy podle profilu II. štičí - lomená v profilu při odsazení obličejové části od rovného čela v tupém úhlu (konkávní). Štičí hlavy mají široké čelo a žuchvy a poměrně velké, rozevřené nozdry. Jsou typické pro arabské koně, vyskytují se však ojediněle i u jiných plemen, často i u anglického plnokrevníka. Ušlechtilé štičí hlavy působí velmi esteticky a jsou oblíbené. Vyskytují se však i štičí hlavy hrubé, masité, s přehnaně propadlým čelem a rozkleslýma ušima. V koňařské mluvě se takové hlavě říká hlava prasečí. volská - neforemná, široká, kratší, zmasilá klínovitá - často se rovné hlavy od žuchev rychle zužují směrem k hubě a nazýváme je pak klínovité. Takovou hlavu můžeme považovat za degenerativní. Koně jsou obvykle špatně krmitelní, nepřístupní, tvrdohlaví, a proto ne příliš vhodní ke sportovním účelům. babská - hubená s odstávajícími pysky a rozkleslýma ušima, mají ji často koně sešlí nebo dlouhodobě nemocní

Koňské desatero

4. května 2017 v 22:56 | Luca |  Koně
1. Ohlodávání - přispěj svou troškou do mlýna architektury a ohlodávej stěny boxu, dvířka, ohrady nebo jakékoli jiné dřevěné předměty.

2. Čerstvá podestýlka - je naprosto v pořádku, když se vyčůráš doprostřed čerstvě nastlaného boxu. Člověk potom ví, že si ceníš jeho práce.


3. Frkání - lidi mají rádi, když na ně někdo prská. Je tvou povinností abys jim coby rodinný miláček vyhověl.


4. Řehtání - protože jsi kůň, čeká se od tebe, že budeš řehtat. Tak řehtej - a hodně. Tvůj majitel bude mít radost, až uslyší, jak hlídáš stáj a komunikuješ s ostatními koňmi. Obzvláště to ocení uprostřed noci, když sladce spí doma v posteli. Člověk totiž nezná lepší pocit, než když musí být pozdě v noci vzhůru a poslouchat to nekonečné: "Ihahá, ihahá ..."

5. Stravování - nezapomeň roztahat seno po celém stání, obzvlášt´ když je čerstvě podestlané pilinami, a pak vše důkladně promíchat. Vzniklá směs je pro tvého člověka výzvou a všichni dobře víme, jak lidi milují výzvy. Koneckonců, aspoň to tvrdili, když si nás kupovali.


6. Olizování- než začneš svého člověka olizovat, vždycky se napřed pořádně napij. Člověk má raději čistou hubu. Taky nezapomeň vlastní hlavou pečlivě vytřít místa, na nichž jsi ho předtím oslintal.


7. Vrata - jakákoli vrátka třebas jen pootevřená jsou pozvánkou k utužení fyzicé kondice tvé i tvého člověka. Vrátka rozraz, a pak jen poklusávej kolem mimo dosah člověka, který zběsile běhá a snaží se tě chytit. Čím déle vytrváš, tím větší povyražení poskytneš všem zúčastněným.

8. Skotačení - jestliže při skotačení ve výběhu ztratíš půdu pod nohama, použij některého z přítomných koní, aby zbrzdil tvůj pád, a aby ses sám nezranil. Jen tak bude ten nechutný veterinář chodit k ostatním a ne k tobě.

9. Návštěvy - rychle odhadni, který z návštěvníků má z koní strach. Smýkej sebou na úvazku, hlasitě řehtej a ceň zuby směrem k této osobě. Pokud couvne a začne ječet, mrskni ocasem, podusávej nohama a jemně zarži, aby viděl, že tě opravdu vystrašil.

10. Kočky - když stojíš uvázaný, snaž se kolemjdoucí kočce přišlápnout ocas. Věci dostanou rychlejší spád!

Výsledek obrázku pro 10

Vhodná stáj pro koně

4. května 2017 v 22:45 | Luca |  Koně
Řada koní tráví mnoho času ve stájích, především v zimních měsících. proto musí být stáje pohodlné, teplé a¨hlavně čisté - příjemně vonící a dobře odvětrané. Kůň potřebuje vědět, co se kolem něj děje, aby se nenudil.

Ustájení

Dnes se používají dva typy ustájení - boxové a ve stáních. Boxové ustájení je nejvhodnější způsob ustájení koně. Stáj by měla být dostatečně velká, aby se v ní mohl kůň pohodlně pohybovat, lehat a opět vstávat. V ideálním případě by měla měřit nejméně 4 metry čtvereční a do výšky alespoň 4 metry. Stání by měla být od sebe vhodně oddělena, aby se sousední koně nedostávali do střetu. Stáj rozdělena na stání pojme více koní než při boxovém ustájení, šetří prací a podestýlku. Nevýhodou tohoto způsobu je to, že koně musejí být po většinu času přivázáni, aby neutekli. Proto se mohou snadno začít nudit, neboť nevidí ven.
Výsledek obrázku pro stáj koně


Vnitřek stáje

Vrata stáje by měla být rozdělena na dvě poloviny. Horní polovina by měla být většinou otevřena, aby se kůň mohl dívat ven a pozorovat, co se děje kolem něj, a aby dovnitř mohl pronikat čerstvý vzduch. Vrata by měla být minimálně1,5 metru široká a 2 metry vysoká. /zká vrata mohou být nebezpečná a stát se příčinou zranění. Okna by se měla dát v horní polovině otevřít (na vyvětrání). Otevírání by mělo směřovat nahoru, aby nevznikal průvan. Skla v oknech by měla obsahovat železnou síť, aby je kůň nemohl rozbít. Podlahy uvnitř by neměli být hladké, aby koně neklouzali.

Kůň a jeho mysl

4. května 2017 v 22:42 | Luca |  Koně
Kůň je většinou smířlivý tvor a bude tolerovat zacházení i od nezkušeného člověka, a to bez velkého odpor. Kůň má však nesmírně dobrou paměť-což může být přínosem, ale i nevýhodou pro jezdce nebo člověka, který s koňem zachází.

Dlouhá Pamět
Způsob, jakým kůň myslí, je výrazně ovlivněn jeho dlouhou pamětí. Jak kladné tak inegativní minulé zkušenosti a zážitky ovlivňují myšlení a chování koně, a to může být využito prostřednictvím impritingu a výcviku. Kůň dobře zareaguje na pochvalu a brzy se naučí, že popleskání nebo pochvalná intonace hlasu znamená to, že něco správně provedl. Podobně si kůň spojí minulou situaci se součastnost. Například kůň, který odmítá nastoupit do přepravníku, nemusí být zatvrzelý nebo neochotný. Možná si pamatuje, že v minulosti cestoval v přepravníku, ve kterém se prudce kymácel ze strany na stranu-možná v důsledku bezohledného řidiče. Kůň tak nechce opakování tohoto nepříjemného zážitku a pochopitelně odmítá opět do přepravníku vlést.

Spouštění instinktů
Přepravník se koni může
zdát tmavý nebo jako
jeskyňe, a to může přirozeně
spustit instinkt strachu.

Tréninkové techniky
Většina trenérů kteří jsou úspěšní po dlouhou dobu. Skutečně rozumějí tomu, co koně naznačují svým chováním a vědí jak to využít. Chápou to, že soustavné upevňovaní pozitivního chování činí výcvik koně snadnějším. V minulých desetiletích byla zcela normální idea zkrocení koně silou či násilím. Dnes, kdy je kůň trénován pod sedlo a jezdce, se spíš používá termín "nastartování" koně než starý termín "zkrocení" koně. Potrava se také může použít pro pozitivní posilování, i když se většinou pro tréninkové triky a nikoliv pro výcvik pod sedlem.
Výsledek obrázku pro koně

Kůň se také může učit pomocí metody cvakání, kdy mu cvakátko naznačuje, že se zachoval správně. S výcvikem mohou pomocii strší a zkušenější koně. "Zelenáč" či nezkušený kůň, který nikdy nepřešel vodní tok nebo nepřeskočil překážku, může často získat sebedůvěru tím, že přez překážky nejdříve následuje svého "koně-učitele". Kůň se může naučit překonávat své instinkty a zválště útěkový instinkt vyvolaný strachem se může tréninkem potlačit. Kůň se postupně vystavuje stresovým situacím a předmětům vyvolávajícím u koně strach a je mu dovoleno tyto situace prozkoumat, dokud nezjistí, že pro něj nepředstavují žádné nebezpečí. Tento postup je užitečný u policejních koní, kteří musejí zůstat klidní i v hlučném prostředí, které by je normálně vystrašilo.
Klisna a hříbě- hříbě se bude chovat jako jeho matka. Pokud je klisna uvolněná a spokojená, její hříbě bude také klidné.

Trénink vtiskáváním (Imprinting)
Během procesu učení, který probíhá po ndobu několika prvních hodin po narození, si hříbě vtiskává do paměti svoji matku. Postupně se učí poznávat jiné koně. Lidé mohou toto vtiskávání do paměti využít jako tréninkovou metodu. Jemě s hříbětem zacházejí, abynapodobili skutečný výcvik, který hříbě prodělá, až bude starší. Tím bude zvíře tyto mětody výcviku v budoucnosti lépe přijímat.

***Přirozené jezdectví (Natural Horsemanship)***
Umění přirozeného jezdectví se ohromě rozšířilo v poslední dekádě, ale ve skutečnosti to není nic nového. Xenofon, alénský voják, napsal dílo Perihippikes (O jezdectví) kolem roku 400 př. n. l. Toto dílo se může považovat za první knihu o přirozeném jezdectví, protože bere v úvahu pohodu koně. Přirozený jezdec studuje povahu a řeč těla koní a používá koňskou psychologii, aby koně vycvičil. Jejich výcvik se mírně liší, ale většinou používají fylozofii komunikace s koněm, aby od něj získali "správnou odpověď" za zadaný úkol snadno a "nesprávnou odpověď" nesnadno. Pokud kůň zareaguje na úkol správně, trenér koně odmění. Kůň se učí prostřednictvím aplikace tlaku například stisknutím nohama, zatažením otěže nebo dotykem bičíku. když se kůň pohybuje ve směru od tlaku, ten se uvolní. To je pro koně odměna. Kůň má tendenci hledat uvolnění tlaku, aby se vlastně dozvěděl, že správně splnil zadaný úkol. Americký jezdec Pat Parelli je zakladatelem moderního přirozeného jezdectví.
Zdroj: http://pruvodcejezdectvi.pise.cz/11-myslici-kun.html

Masáže koní

4. května 2017 v 1:29 | Luca |  Koně
Proč koně masírovat?

Ztuhlá svalová tkáň je příčinou omezení pohybu a bolesti. Ke ztuhnutí dochází po svalové námaze při sportovním výkonu (práce pod sedlem či na lonži, ze země či ve volnosti..) nebo naopak při dlouhém stání v boxu. Pokud koně ve velké zátěži po práci jen odsedláme a vrazíme zpátky do boxu, zaděláváme si na pěkný problém. Laicky řečeno - když sval zatuhává, slepují se v něm svalová vlákna a vytlačená tekutina vytváří kolem otok. Ten pak tuhne a znemožňuje svalovým vláknům znovu se roztáhnout - v případě potřeby.Kůň ztrácí motivaci k práci (nepříjemný pocit až bolest) a často začíná kulhat a nebo je ztuhlý při určitém konkrétním pohybu (obraty, couvání, cval atd..). Tomu všemu se ovšem dá zabránit paradoxně "banálním" protřením či namasírováním daného místa ihned po námaze, nebo krátce po ní v kombinaci s tím, že po práci koně nestrčíme do boxu, ale umožníme mu zatuhlé svalstvo uvolnit volným klidným pohybem (výběh, procházka).

Není nám známo, jak u vás, ale nám ve škole po zaběhnutí 1500m vždy profesorka říkala ať nezastavujeme, ale chodíme. Dobře totiž věděla proč. ;) Sportovní koně jsou vrcholoví sportovci a tudíž jak po závodech, tak po těžším tréninku, by měli mít podobnou péči, jako jejich lidští kolegové.
  • Rady k masírování:
    • masíruj senným nebo slaměným výchem, rukama nebo k masážím určenými hřbílky
    • vždy postupuj ve směru růstu srsti nebo kroužlivými pohyby
    • účinky masáže zvyšuje důkladné prohřátí - takže solárium nebo hřejivé gely, oleje či masti, po koupeli teplou vodou.. Je proto ideální masírovat koně při nebo bezprostředně po jejich použití.

přirozená masáž
víchování koně "koulí" či "houbou" ze slámy či sena

Masáže jsou vynikající pomůckou při rehabilitaci koně po zátěži a prostředkem, jak upevnit s koněm své partnerství, pokud o to máme zájem a nemáme ho jen jako sportovní nářadí. Za každou masáž získáváš kromě peč. schopnosti také 2% procenta vztahu.

Rozehřívací masáž:


Povětšinou stačí, když se kůň před jízdou pořádně vyhřebelcuje. Většina jezdců ale začne časem čištění svého koně trošku "zanedbávat" (když není špinavý, nečistí ho všemi hřbílky či kartáči, ale např. jen jedním - pro odstranění nečistot) a koně jen ČISTÍ. Slovo "hřebelcovat" je ale od slova "hřeblo". Všichni víte, jak takové hřeblo vypadá ( - alespoň doufáme :D). Tato masáž není tedy ničím jiným, než že koníka pořádně před prácí rozmasíruješ. V místě sedla, podbřišníku a za ušima (kde je nátylník a konce čelenky) můžeš použít hřbílko (gumové nebo speciální). Pokud koníkovi nasazuješ i chrániče, či bandáže, rukama mu tlakem protři nohy v místě, kde budou doléhat na srst. Po této masáži koně ihned nastroj a jdi trénovat (kdybys totiž koně namasírovala a šla sedlat či jezdit až za hodinu, účinek masáže bude ta-tam..).
  • U této masáže se nedoporučuje doplňovat ji solárkem nebo hřejivými přípravky.
  • Tuto masáž prováděj bezprostředně PŘED JÍZDOU, TRÉNINKEM ČI JINOU AKTIVITOU, při níž kůň PRACUJE POD SEDLEM (S POSTROJEM) a s tebou na hřbetě..

Dej kopýtko, drž!

4. května 2017 v 1:12 | Luca |  Koně
Znáto to když koník začne na jednu nohu převážet váhu, nebo všemožně přešlapovat, a když už se nohu povede zvednout, tak to dá obrovskou sílu ji vůbec "ve vzduchu" udržet a navíc si při nejlepším odnesete pár kousanců a v tom horším případě, nějaký ten kopanec.
Takže, co teď s tím? Sice to kůň po chvíli vzda a tu nohu jen přece zvedne, ale proč se nervovat, když to může jít i jinak? Aby vám to kopyto dal pokaždé a nemuseli jste se nad ním rozčilovat? Co takhle jít na to "po koňsku"? Ano i to jde..
Můžete zkusit způsob "TLAK NA NOHU". Je to o tom, že působíte prsty, či nehty na šlachy a čekáte, až alespoň trochu povolí. Pokud povolí, ihned ruku sejměte
a koně pochvalte. Koník pochopí, že pokud povolí on, tak povolíte i vy a že to, co po něm chcete, mu nijak neublíží. Ale platí, že koník vás nesmí kousat, či kopat. Další způsob je DRŽET A NEPUSTIT.. U předních nohou to nebývá problém, ty zvedneme pomalu až po loket a vytáhneme trochu ven, to kůň nemá takovou sílu. Takto nohu chvíli pevně držíme a pustíme až když kůň neodporuje a hodně jej pochválíme. U zadních je to trošku horší, to je potřeba víc síly... Nohu nejprve zvednout pod břicho, u toho nehrozí vykopnutí a poté natáhnout do zadu, kousek nad zemí. Nohu držet pevně ve spěnce a opřít o svou nohu. Hlavně nezvedat nějak vysoko, či daleko. Rychle kopyto vyčistěte a položte opět pohybem pod břicho. Nohu držte tak dlouho, dokud ji nepoložíte na zem VY! Nohu musíte pokládat vy a né kůň! Pokud se naučí, že nohu pokládáte vy, tak se zároveň odnaučí nohu všelijak vytrhávat. Samozřejmě, že vždy pochválit!
TIP: V americkém videu jsem viděla, že nalepí koníkovy izolepu na nos a izolepa na čumáčku ho zabaví na tolik, že Vám to kopyto nechá ;)

Pomooooc!! vyhazuje mi kůň

4. května 2017 v 1:01 | Luca |  Jezdec
Proč koník vyhazuje?
- Hodně energie, koník je šťastný
- Koníka bolí záda
- Bujnost
- Špatně mu sedí sedlo, či podsedlová dečka, špatně dotáhnutý podbřišník.
- Zaschlý pot, hlína či kamínky v místech sedla a podbřišníku.
- Koníka něco šimrá
- Vadí mu hmyz
Co s tím?
V první řadě zkontroluj sedlo, místa pod podsedlovou dečkou a podbřišníkem, zda někde nemá hlínu, zaschlý pot, nebo zda ho podbřišník někde neřeže, či nemá otlaky. Pokud ti však připadá, že tohle všechno je v pořádku, tak je koník nejspíš bujnější a proto je vhodné snížit dávku jádrového krmení, nebo přejít na nějaké méně energické. Nejlepší však je, s koníkem častěji pracovat a dopřávat mu hodně prostoru k vyblbnutí. Já osobně, pokud jsem měla pocit, že koník má víc energie, než je zdrávo, tak jsem jej trochu "potrápila" na lonži, kde si přebytečnou energii alespoň trochu vyrovnal.
Jsou známy 3 druhy vyhazování:
1. způsob: Kůň se ve cvalu odrazí zadníma nohama, ve vzduchu hodí hrba a dopadne na přední.
2. způsob: Kůň vykopává zadníma nohama a následuje zvedání zádě.
3. způsob (neboli kombinovaný): Kůň hodí hrba a v zápětí vyhodí i zadkem.
A jak tohle všechno usedět?
V případě č.1 stačí, když si stoupnete do třmenů. Pokud stále na sedle sedíte a koník "hodí hrba", tak je logické, že vás (pokud jste začátečník) to jednoduše vymrští někde do tramtárie. Pokud sedlo nemáte... Tak už nezbývá nic jiného, než si s koníkem zahrát trochu toho rodea a bezvládně skákat na jeho hřbetě:)).
V případě č.2...Pokud jedete v pracovním sedu a váš koník vyhodí zadkem, rychle natáhněte nohy a hodně se zakloňte, vlastně... Co nejvíc to jde. A pokud jedete v lehkém sedu, udělejte to, co v případě č.1 - Postavte se do třmenů a snažte se držet se od sedla co nejdál.
V tom nejhorším případě č.3.. Opět stoupnout do třmenů, jiné rady tady asi není. :)
(Někdy se radí... Co nejvíce se zaklonit, ruce co nejvýše a nezvedat nohy.

Cirkusové kousky #1 LEHNUTÍ

2. května 2017 v 17:34 | Luca |  Koně
horskou kozu, je při cvičení klidný a již jste si alespoň částečně získali jeho důvěru.
V dostupných zdrojích se rozlišuje styl ležení na dva různé cviky - lehnutím je nazývána poloha, při které kůň leží na břiše a nohy má složené pod sebou, pokud kůň leží na boku, je cvik nazýván hraní mrtvého. Kůň by se měl nejprve naučit klidně ležet, než přejdete ke hraní mrtvého.
Nepředpokládejte, že složit koně půjde tak snadno jako se psem a nebo že se vám podaří koně nějak převrhnout.
U tohoto cviku je třeba být velmi opatrný, ať už se to týká bezpečnosti nebo postupu. Buďte připraveni na to, že kůň může být zpočátku vystrašený a že pokud si lehne, bude zřejmě chtít zase rychle vstát. Než zůstane v klidu ležet, nebo než se vám podaří položit ho několikrát za sebou, bude to nějaký čas trvat. Je třeba stále myslet na to, že pokud kůň leží, je v podstatě bezbranný a pokud se položí na váš pokyn, jen tak, bez toho, aby jste ho při tom nějak svazovali a strhávali dolů, je to od něho projev velké důvěry ve vás. Postupujte proto klidně a s rozvahou, aby jste jeho důvěru nezklamali. Cvičte výhradně na měkkém, nepříliš hlubokém povrchu (vhodná je například vrstva hoblin), někdy je doporučováno použít na koňské nohy ještě vycpávky. Vhodné místo je základem úspěchu, proto musí být zvoleno velmi odpovědně, tak aby se tam kůň cítil bezpečně a uvolněněně. Používání tohoto stejného místa při výcviku je dobrou pomůckou. Až kůň pochopí, co od něho chcete, můžete to zkoušet i jinde.
Je jistá pravděpodobnost, že ve chvíli, kdy se váš kůň naučí lehnout si, bude si lehat pokaždé, když ho požádáte o nějaký podobný cvik jako např. kompliment, úklonu apod. Je proto třeba mít pro každý cvik jiné, snadno rozlišitelné povely a gesta a důsledně dodržovat zásadu nepodávání pamlsku, pokud kůň dělá něco jiného, než o co jste ho požádali.
Existuje několik různých způsobů, jak koně naučit lehnout, některé jsou rychlejší (různé svazování, vyvazování....) a některé pomalejší (nácvik z horské kozy, vodění do malého kolečka, pochvala při válení atd.). Ne každý způsob je vhodný a účinný na každého koně.
Mně se osvědčil způsob založený na cviku horská koza - postup můžete vidět na sérii fotografií. Tento způsob je založen na přirozeném postoji lehajícího si koně. Tušírovacím bičíkem si postavíme koně do pozice horské kozy a buď můžeme rovnou nabídnout dole pamlsek nebo zvedneme a podržíme koni jednu přední nohu a poté pamlsek nabídneme, stejně jako při nácviku komplimentu. Nezoufejte, pokud se vám nebude dařit koně položit třeba několik lekcí. Buďte trpěliví a zachovávejte klid. Pomůckou může být třeba krátká lekce ihned po ježdění, kdy váš kůň bude sám toužit po tom, moci se vyválet. Pokud se vám podaří koně položit, hodně ho chvalte a dejte mu odměnu. Dávejte pozor, aby vás nezranil, kdyby se začal válet. Zpočátku bude velkým úspěchem položit koně jedenkrát za lekci, pokud se vám to povede, lekci ukončete.

BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html
BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html
BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html
BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html
BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html
BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html
BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html BHA - liggen op commando - http://www.horsemanship.org/grondwerk/liggen.html

Další možností je přimět koně pokleknout a poté mu stočit hlavu na stranu. Nejde o to koně strhnout na zem, ale vyčkat, jak se sám rozhodne. Pomoci nám může tlak bičíkem (tyčkou apod.) na stehno koně, s tím, že budeme předpokládat, že kůň půjde proti tlaku. Je možné, že po zatlačení se vám kůň zvedne, předejdete tomu pohlazením oblasti a teprve poté následuje tlak.
Někteří lidé postupují tak, že prostě vytvoří hromadu hoblin a přivedou koně po ježdění nebo koupání k této hromadě a kůň se sám položí a vyválí. Stačí jen podchytit toto chování a odměňovat koně, když je dole.

Teprve když váš kůň umí v klidu ležet na břiše, můžete ho zkusit položit na bok. Stačí jen zlehka zatlačit na kouhoutek a krk koně. V této chvíli by vám již měl věřit natolik, že se nechá bez obtíží povalit. Pozor, nepřistupujte příliš blízko k jeho nohám, pokud by sebou nějak škubnul, mohl by vám nechtíc ublížit.

Koňské stezky

2. května 2017 v 0:48 | Luca |  Koně
Ahoj!
Pokuď chcete ject na vyjížďku se svým koníkem a hledáte vhodnout trasu ve svém okolí koukněte se na tento web:

http://www.konske-stezky.cz/mapy/


Kondice koníka

1. května 2017 v 19:34 | Luca |  Koně
Obecně řečeno, lze trénink zaměřený na dosažení požadované tělesné kondice rozdělit do tří fází. První spočívá v pomalé práci zaměřené na zesílení a přípravu pro následující, skutečnou práci. Druhá zahrnuje dosažení nezbytné fyzické kondice pro většinu každodenní jezdecké činnosti. A třetí s sebou nese jemné doladění vrcholného fyzického stavu, který vyžadují takové činnosti jako pravidelné honební jízdy, parkúr, military nebo dostihy.

PRVNÍ FÁZE

Období pomalé práce je velmi důležité a nikdy bychom ho neměli uspěchat. Vyzkoušený a ověřený způsob dosažení dobré fyzické kondice a zamezení vzniku namožení a výronu je výcvikový systém. Jestliže kůň po určité přestávce poprvé pracuje, ml by nejprve chodit pouze v kroku. Tři čtvrtě hodiny denně zcela postačí koni, který byl delší dobu volně ve výběhu. Postupně, během dvou tří týdnů (raději déle, jestliže bude kůň provádět těžkou a rychlou práci), dobu prodlužujeme na hodinu a půl až dvě.
Ačkoliv to jde pomalu, kůň by se neměl vracet ke svým starým způsobům. Měl by chodit kupředu, rovně a v dobrém rytmu, aby se svaly začaly budovat na správných místech. Výcvik by měl být nejrozmanitější, aby udržoval koně v bdělosti a zájmu, a mě by obsahovat každý týden jeden volný den, aby si mohl kůň odpočinout.
Klusat můžeme začít ve třetím čtvrtém týdnu. Kůň by měl nejprve asi půl hodiny chodit, než začne klusat. Tak se svaly zahřejí. Výcvik by měl skončit rovněž v kroku, aby naopak vychladl. Klus by měl být kontrolovaný a rytmický a zpočátku by neměl trvat dlouho a být střídán dlouhými krokovými přestávkami. Postupem doby jak se kůň cítí silnější, může být doba klusu prodlužována. Chod musí být vždy ovládaný : klusání na silnici (nebo jiném tvrdém povrchu) způsobuje otřesy nohou a může vést k poranění. Klusání do vrchu je lepší než po rovině, neboť snižuje zatížení předních nohou. V klusu by měl jezdec pravidelně měnit nohu při vysedání a při klusu do vrchu udržovat váhu vepředu.
Ve čtvrtém týdnu lze zapojit kratší fáze práce na rovině. Neměly by přesáhnout dvacet minut a cval bychom měli omezit na minimum. Abychom koně podnítili k odpočinku a pokračování procesu budování kondice, měli bychom ho pak vzít na projížďku.
V pátém týdnu bychom měli přidat trochu práce v kopcovitém terénu, která představuje nejlepší způsob budování svalstva. I nadále pokračujeme v projížďkách a práci na rovině.
V šestém týdnu by měl být kůň připraven pro cval, ale neměli bychom mu ještě dovolit rychlý galop. Stejně jako u klusu je cval do vrchu účinnější.

DRUHÁ FÁZE

Jestliže jsme dokončili první fázi budování fyzické kondice, je kůň v takovém stavu, že může začít skutečnou práci. Postupně přidáváme práce na rovině, zahrnující doplňková cvičení, jako jsou vlnovky nebo kruhy. Výcvikové vložky nejprve ponecháváme krátké, ale postupně prodlužujeme, jak se kůň dostává do stále lepší formy. Gymnastická skákání přes kříže a v obloucích pomohou zlepšit celkový fyzický stav koně.

TŘETÍ FÁZE

Typ fyzické kondice, požadovaný od určitého koně, je vždy dán typem práce, kterou po něm požadujeme. Například parkurový kůň potřebuje svalovou sílu, aby mohl skákat přes vysoké překážky, ale nikdy nemusí delší dobu rychle cválat. Na druhé straně pro závody military kůň potřebuje vytrvalost a odolnost, aby se mohl vyrovnat s požadavky, které na něj tento druh závodů klade.
Příprava koně na ta sportovní odvětví, která vyžadují rychlost a vytrvalost, zahrnuje delší trasy překonávané cvalem. Val musíme zapojovat postupně a vždy na vhodném povrchu, abychom zamezili vzniku zranění. Nejprve začínáme kratšími úseky. Později dlouhý vytrvalý cval nám pomůže dosáhnout u koně vysokého stupně fyzické kondice. Jen zřídkakdy je zapotřebí skutečně rychlý galop, například u vylaďování formy dostihových koní nebo koní pro military. Musíme si pamatovat, že čím je chod rychlejší, tím e větší nebezpečí úrazu.
I když se kůň blíží vrcholné fyzické kondici, kterou po něm požadujeme, měli bychom mu pravidelně dopřát odpočinek, nemá-li zatrpknout, například projížďkami krajinou či volným pobíháním ve výběhu. Během odpočinkového dne po namáhavém výcviku kůň jistě nepohrdne, když ho vyvedete na pastvu.



Děkuji za návštěvu blogu!