Srpen 2016

Souhr rad a tipů

3. srpna 2016 v 22:45 | Luca |  Koně
Ladné pohyby, hříva vlající ve větru, přirozená krása a ztělesněná svoboda, to je asi jen pár z mnoha důvodů, proč koně fascinují nás lidi a inspirují k provozování jednoho z nejkrásnějších, ale i bohužel nejnáročnějších sportů vůbec, a tím je jezdectví. Začíná to velmi nenápadně, člověk se nejdřív jen tak rád kouká, pak sebere odvahu a vyhledá příležitost ke svezení v sedle a po pár romantických vyjížďkách lesem většinou tomuto fenoménu propadne.
S jízdou na koni se dá začít v podstatě kdykoli, když je touha a fyzická zdatnost. U dětí může začít výcvik ve věku 11 - 12 let. U dětí mladších - mohou zvládnout techniku jízdy na koni, ale nejsou dostatečně fyzicky vyspělé, první zkušenosti při jízdě na ponících nebo při voltižním výcviku. U osob starších 35 let - mohou se naučit jezdit na koni, ale hranice jejich pokroku je již poněkud omezena. Prvním krokem by mělo být dokonalé seznámení s jezdeckou výstrojí, osedláním koně,povely, úkony a jezdeckými pomůckami.

JEZDECKÁ VÝSTROJ Základní jezdecká výstroj se skládá z uzdečky a sedla.
A podle počtu udidel rozlišujeme UZDEČKY a UZDY
Uzdečka je jednoduchým druhem uzdění. Běžně se používá při základním výcviku koní i jezdců, k běžnému ježdění, předvádění apod.
Otěže mohou být z různých materiálů - gumové, plátěné, kožené, pletené, plátěné s koženými nášivkami...
Uzda nepoužívá se při výcviku mladých koní a jezdců je nesložitějším druhem uzdění páka působí na koně ostře a tím ho nutí k větší poslušnosti a umožňuje jezdci koně důraznější vedení a působení na koně. Ve vyšších stupních drezurního ježdění je přímo předepsaným uzděním.
Sedla -základem každého sedla je kostra z pevného, ale pružného materiálu Dělíme je na školní, drezurní, skoková, military, anglické, rovinné, překážkové, lovecké, terénní, dámské,westernové, arabské, tradiční...
Základní výstroj jezdce jezdecké kalhoty "rajtky"
jezdecké holínky - vysoké
jezdecké rukavice
jezdecká přilba
jezdecký bičík (tušírka)- neměl by být příliš měkký, musí být elastický
chapsy = tvarované kamaše na nohy k nízkým jezdeckým botám

účely: chrání lýtko; brání tomu, aby se kůže třmenů otírala o jezdcovo lýtko. Pokud chceme výstroj kompletní, můžeme doplnit o:
vázanka a nákrčník
košile
jezdecký kabát
hlasové pomůcky
-k pohybu kupředu: mlasknutí
-při přechodech do nižšího ruchu a do zastavení
-u přiježděných koní hlas. pomůcky nepoužíváme
-na ostrý tón okřiknutí kůň velmi brzy reaguje
-podle stupně hlasitosti pro něj může být až trestem
Působení na koně:
1.SEDEM
vyztužením páteře, tlakem sedacích kostí a mírným zakloněním pobízí jezdec koně dopředu. Při zatížení levé nebo pravé strany, nutíme koně pohybovat se v daném směru. Pobídky sedem mají velký vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně.
2.HOLENÍ
jezdec působí na koně nepřetržitým nebo jemným, silným stiskem za podbřišníkem
3.OTĚŽÍ
jezdec jí určuje chod, ruch a směr pohybu koně. Jezdec jí nutí koně k přilnutí. Dobrý jezdec používá otěž jemně a citlivě, přičemž je jeho ruka nezávislá na sedu.

4.HLASEM
u mladých koní se používá k pobízení dopředu: používá se hlavně k uklidnění koně.

5.BIČÍKEM
plácnutím po pleci bičíkem pobízíme koně dopředu. Pobídku bičíkem za podbřišníkem používáme k vypracování návyku na pobídky holeněmi

6.JEZDECKÝM TAKTEM
je součástí teoretického vybavení každého jezdce. Úroveň a zdatnost každého jezdce se pozná při zacházení s koněm. Dobrý jezdec spolupracuje s koněm neznatelnými pomůckami, špatný jezdec působí hrubě na koně. Jezdecký cit a takt je součástí přirozené inteligence.Nadměrné užívání bičíku, hrubé zacházení s koněm k dobrému jezdci nepatří. Musíme citlivě rozlišit zda se u koně jedná o nepochopení pomůcky nebo o vzdorovitost.

Správný sed na koni je odvislý na délce třmenů, které upravujeme podle:
délky paže volně spuštěné nohy, kdy kotník sahá k třmenovému můstku délku určí cvičitel

Správný sed jezdce by měl vypadat takto:
hlava vzpřímená s pohledem dopředu trup vzpřímený, pružný v kroku, ve vysokém klusu a pracovním cvalu svislý ke hřbetu koně, v lehkém klusu a rychlejším cvalu nakloněn mírně dopředu podle rychlosti. ramena jsou volně spuštěná s pohyblivými klouby, vyklenutý hrudník paže volně spuštěné (ne křečovité držení), předloktí je prodlouženou osou otěže sedací kosti - jsou oboustranně rozloženy po obou stranách hřbetu a v nejhlubším místě posedu stehno je lehce položeno po celé přední ploše, kolena měkce přiložená k sedlu holeň je se stálým dotykem s koněm, lehce přiložena na zadním okraji podbřišníku paty prošláplé, špička mírně od koně záda vyztužená v kříži ramena, kyčel a pata jsou v jedné přímce.


Nejčastější chyby v sedu jezdce jsou:
hlava obrácená k zemi kulatá záda, ramena příliš dopředu, zapadlá hruď lokty od těla ruka a palce ve vodorovné poloze vyosení sedací kosti (větší zatěžování jedné strany) nepřiložené stehno s koleno špička příliš odvrácená od koně, držení patou nadměrné vychýlení svislé osy těla holeně nadměrně posunuta dopředu nebo dozadu.

Jízda na koni začíná lonžováním. Zde jezdec získá rovnováhu, důvěru v koně a přizpůsobí se pohybům koně. Měl by mít k dispozici nákrční řemen. Přirozeně si osvojuje jezdecké pomůcky, pobídky, povely, úkony. Vzniká soulad mezi koněm a jezdcem, uvolnění, získání základů správného sedu a vedení koně. Poté by mělo následovat samostatné vedení koně v kroku.

Krok -Je to nejdůležitější chod, nejpomalejší, nejméně

Klus -Je to druhý chod koně, nejpoužívanější na velké vzdálenosti. Trénovaný kůň vydrží asi 15 km, po oddechu v kroku může pokračovat v klusu. rychlost klusu je 4m/s (15km/h). Klusáci 42 - 50 km/h - na kratší vzdálenosti.. Jezdec koně posbírá na otěž a lehce pobídne holení. Dosedá na vnitřní zadní nohu, vysedání je nenásilné, pružné, ne příliš vysoké a toporné, rovněž nepřepadáme dopředu.

Cval -Dal by se definovat jako řada skoků pravidelně se opakujících. Je to nejrychlejší a nejnamáhavější chod. Skoky jsou vyvolány silnou akcí zadních končetin, které hřbetním svalstvem nadnesou předek.rychlost v terénu je až 30 km/h. Plnokrevníci na dráze běží rychlostí až 60 km/h (na kratší úsek).

Trysk -Je to nejrychlejší chod koně.

Řeč těla je universální jazyk. Existují určité způsoby, pomocí kterých nám kůň umí dát najevo, co si myslí. Například když sklopí uši, znamená to, že se zlobí - mějte se na pozoru! Když mrká, znamená to, že přemýšlí. Pokud si olizuje pysky, pravděpodobně si třídí nějakou myšlenku - chápe danou situaci a smiřuje se s ní. Pokud má pokrčenou zadní nohu, odpočívá, ale pokud má přitom sklopené uši a nohu zvedá, je připravený kopnout. Existuje množství takových projevů, které nám umožňují pochopit stav koňské mysli.

HEADSHAKING

3. srpna 2016 v 22:39 | Luca |  Koně
Headshaking - jednoduše a zkráceně má pro jezdce negativní účinek zvláště při vyšších teplotách, tedy v létě. Jde o vzpurnost, nespokojenost, má kůň bolesti, slabosti ve výkonu, nějaké vnitřní problémy?

Příznaky: vrhá se proti otěži, hází hlavou a zejména na začátku ježdění jde velice svázaně. Dvě různé příčiny: Jako hlavní příčiny toho problému přicházejí v úvahu dvě možnosti: Hned po ruce máme domněku, že jde o bolesti v oblastech hřbetu a šíje. Koně bolí záda hlavně pod jezdcem. Těmto bolestem se proto snaží vyhnout neustálou změnou v držení hlavy.

Jezdci tento problém často zaměňují se vzpurností a snaží se to koně odnaučït nasazením pomocných otěží. Jiní jezdci s toutou situací zkoušejí vyrovnat a překlenout ji dlouhou uvolňovací prací v kroku, čímž stav koně ještě zhorší.
Hřbetní svaly, které tvoří součást, tzv. dynamické oblouku koně, jsou ve srovnání s jinými svaly velice dlouhé a mají vřetenovitý tvar.

Aby se svaly výkonnými, schopnými nosit a vydržely zatížení při práci, potřebují precizní a dlouhodobý trénink (asi 3x-4x více tréninkového času než srdeční svalovina). Začneme-li je příliš brzo zatěžovat nebo dokonce přetěžovat dojde nejen k jejich zanícení, ale i k poklesnutí a prodloužení páteře, což způsobuje označené bolesti.

Prvním příznakem tohoto onemocnění je zkrácení chodů, zvláště na začátku ježdění. Jedna zdlouhavá terapie je však možná: vedle změny zacházení s koněm má rozhodují výzam tzv. uvolňovací fáze před vlastní tréninkovou praci. Koně citlivé na záda bychom nikdy neměli uvolňovat v kroku, ale ve cvalu na dlouhých otěžích a v lehkém sedu, dokud se nezahřejí ve slabinách.

Po vlastní práci se musí koni umožnit volný pohyb a válení. Nikdy se nesmí takto postižený kůň hned po práci opláchnout studenou vodou, musí se nechat vypotit.
Druhou příčinou, která připadá v úvahu, je onemocnění nosu, vedlejších dutin nosních a čelní dutiny.

Sliznice, která tyto dutiny vystýlá, je podrážděná, nejde však o těžký zánět jako při infekcích, ale jen o jakýsi předstupeň zánětu, který se projeví svěděním. A právě tomuto svědění se kůň snaží bránit třesením hlavou nebou dokonce kopáním předních nohou proti hlavě. A to zkouší, přirozeně i během ježdění.

Podstata tkví ve zvýšené alergické citlivosti těchto oblastí. Koně však nemusejí být vnímaví jen na pylové alergeny, příčinou mohou být i chyby v ustájení. Ty můžeme napravit, avšak jinými alergenům se budeme vyhýbat jen velice těžko. Také v tomoto případě je terapie většinou úspěšná. Je velice důležité dostat koně do správné provozní teploty.

Tělesná teplota koně je normální 37-39 stupňů celsia. Aby se zlepšil jeho stav, je nutno nejdříve zvýšit tuto teplotu asi na 38-39 stupňů celsia a teprve potom začít s koněm pracovat.

Jen pro těžké případy: Ve zvláštních obtížných případech může veterinář po podrobné prohlídce navrhnout podávání Cortizonu. Avšak jeho užívání se ve sportu považuje za doping. Budeme-li Cortizon užívat a chceme se dopingu vyhnout, je nutné si o tom promluvit se zkušeným sportovním veterinářem. Další možnosti je deklarace o používání Cortizonu před závody.

Výkop je koňská zbraň!

3. srpna 2016 v 22:37 | Luca |  Koně

Vyhazování je obranná reakce koně

Když kůň vyhazuje, je to nepříjemné, ale v přírodě bylo vyhazování pro koně obranou proti predátorům, kteří na něj útočili. Jde tedy o chování do značné míry přirozené a instinktivní, třebaže u jezdeckých koní nežádoucí.
Častou příčinou vyhazování koní je "předávkování" energií. K němu dojde docela snadno. Například tehdy, když kůň nemá dostatek volného pohybu, a proto si energii vybíjí vyhazováním.
Na vině může být i nadměrný přísun energeticky vydatného krmiva, tedy krmiv, které obsahují cukry a avenin. Ten najdeme hlavně v ovsu. Na spoustu koní má stejný účinek jako plechovka energetického nápoje na člověka.
Další příčinou může být i tenze, která v koni vyvolá nepříjemné pocity. Vyhazování je pak čistě obrannou reakcí, zvláště pak, když kůň nemůže utéct někam pryč. Třeba proto, že se nachází v příliš malé ohradě. Tenzi samozřejmě mohou vyvolat i smyslové podněty, klasickým příkladem jsou třeba petardy, které koně vyplaší. Nebo taky bolest, kterou mu třeba způsobuje sedlo.
Vyhazování může být i projevem konfliktního chování. To je však většinou vyvoláno tím, že je kůň špatně ovládán, jinak řečeno, že komunikace mezi jezdcem a koněm poněkud vázne a kůň neví, co má dělat.
Chceme-li koně vyhazování "odnaučit", musíme především odstranit příčinu. A zároveň v něm nesmíme posilovat právě ten vzorec chování, kdy kůň pochopí, že vyhazováním dosáhne svého, například se zbaví jezdce, tedy nás.

Jak zabránit vyhození ze sedla

Nicméně to, že kůň začne vyhazovat zrovna v tu chvíli, když budeme sedět v jeho sedle, nelze nikdy vyloučit. Připraveným štěstí přeje, proto s touto eventualitou vždy počítejme.
V prvé řadě dbejme na to, aby kůň, na kterém jedeme, neměl důvod začít vyhazovat. Je-li mladý, plný energie, neuškodí, když mu před vyjížďkou dopřejeme pohyb, třeba na lonži nebo i na volno, ale samozřejmě tak, aby ho to nestresovalo. Při jízdě pamatujte na to, že základem jezdecké dovednosti je koni nepřekážet.
Pokud máme na koni strach, je to špatně. Kůň to pozná a křečovitost jezdce je právě to, co zpravidla v koni vyvolá tenzi, tedy přetlak nepříjemných pocitů. Nemějte strach, ale dbejte na bezpečnost. Nejde o nic jiného, než mít spolehlivé sedlos opěrkami, které vás podrží, a spolehlivou výstroj. K tomu patří přilba a vhodné oblečení, to jsou ty maličkosti, které vám dodají pocit jistoty.
A jistotu byste měli mít i v tom, že poznáte, kdy se kůň chystá vyhodit. Dost často je to reakce na určitou situaci. Napětí těla koně se zvyšuje, před samotným vyhozením většinou koně zpomalí. V tomto momentě se dá ještě vyhození zabránit. Například razantním zvednutím hlavy koně a nekompromisním pobídnutím, třeba i kopnutím, k jízdě vpřed. Pokud to není možné, je potřeba stáhnout otěží koni hlavu do strany a donutit ho udělat co nejmenší kruh.

Když nepomůže ani jedno, ani druhé, ani nic jiného, nezbývá, než se nenechat shodit. Radit, co v tu chvíli dělat je jedna věc, ale právě sedět na vyhazujícím koni je věc druhá. V každém případě musíme zůstat narovnaní a tlačit nohy ve třmenech dolů. Jinak přijde na řadu tvrdé přistání.


Hmyz + koně = LÉTO

3. srpna 2016 v 22:27 | Luca |  Koně

Repelenty většinou fungují. Ale pozor na alergické reakce u koně!

Kůň stříhá ušima, mává ocasem jako divý. Hejna hmyzu se na chvíli zvednou, aby vzápětí opět přistála na svém nedobrovolném koňském hostiteli. Co dělat? Vzít v zoufalství do ruky plácačku na mouchy?
Možná by to na chvíli pomohlo, a možná by si to i kůň nechal na chvíli líbit. Ale rozumnější bude se přece jen poohlédnout po nějakém repelentu. Po pravdě řečeno, na trhu je spousta repelentů, až jde z toho hlava kolem. Problém je ale s jejich účinností. Tím nechceme říct, že některé repelenty, v rozporu s tvrzením jeho výrobce, nefungují. Ale praktické zkušenosti ukazují, že ne každý repelent musí fungovat vždy a všude.
Nezbývá tedy než zkoušet. Nějaký repelent, je-li používán podle návodu výrobce, by určitě fungovat měl. Ale pozor! Stejně tak některé repelenty mohou u koně vyvolat alergickou reakci. V takovém případě nezbývá, než sáhnout po jiném repelentu a vyzkoušet, jak na něj bude kůň reagovat. Snad to bude ten pravý.

Pomůže čelenka i letní deka proti hmyzu

Jistě jste si všimli, že jedním z velmi oblíbených shromaždišť hmyzu na koňském těle je blízké okolí oči. Je nasnadě, že kůň je v tomto případě proti hmyzu zcela bezmocným. V této situaci mu můžeme pomoci nasazením čelenky proti hmyzu. Třásně, kterými je čelenka tvořena, ochrání jeho oči před dotěrnými blanokřídlými vetřelci. Čelenky nabízí každý internetový obchod.
Je-li kůň na hmyz citlivý, např. má chronické problémy s již zmíněnou letní vyrážkou, pak se nabízí jako ochrana proti hmyzu rovněž i letní deka. K dispozici jsou i "celotělové" modely, ve kterých je kůň takřka celý hermeticky uzavřen, takže vypadá jako ve skafandru. Řešení je to bezesporu účinné, ovšem používané většinou asi opravdu jen těch případech, kdy by hmyz mohl koni skutečně způsobit zdravotní komplikace.

Zkontrolujte okolí a dbejte na čistotu

Ale odhlédněme teď od koně samotného a důkladně prozkoumejme jeho okolí. Nalézá se tam třeba souvislý porost vysoké trávy?
Pokud ano, tak právě on je většinou spolehlivým útočištěm hmyzu. Praxe ukazuje, že redukcí všech vysokých travních porostů na pastvině, nebo třeba i v okolí výběhu či stáje, se znatelně snižuje i koncentrace hmyzu. Doporučení je pak jednoduché. Co můžeme posekat, to posekejme.

Čistota koňského výběhu, půl zdraví

Hm, na zemi je plno koňských koblížků. Ty přitahují hmyz doslova jako magnet. Ne nadarmo se říká, že čistota je půl zdraví. Budeme-li dbát na čistotu výběhu, stájí a všech prostorů, kde se koně pohybují, hmyz to určitě náležitě ocení. Vděčný nám za to asi moc nebude, ale co už?




Děkuji za návštěvu blogu!