Leden 2016

1. Zimní vyjížďka aneb udrž se na tom sedle!

11. ledna 2016 v 19:43 | Soňa a Luca |  Příběhy ze sedla i ze země
Ptáte se jak to všechno začalo?
Začalo to tím, že jsme si s mojí kamarádkou Ájou řekli že napíšeme do koní seznamky že hledáme pomocníka a jezdce k našim dvoum kobylkám Jasné a Sissi a neposednému hřebečkovi a synovi Sissi Juráškovi. Za chvíly se nám ozvala Soňa s tím že bydlí kousek od nás a že miluje koně, natož Haflingy :) A tak jsme jí pozvali ať se příjde podívat (bylo asi 21:30 :) ). A tak to vše začalo...
A teď vám něco napíše Soňa:

Prišla jsem, tak jsme osedlali Sissinku a šla jsem na ni zajezdit do kruhovky. Poté co jsem zjistila že Sissinka lze ovládat vydala jsem se vstříct dobrodružství a rozjela se na ní ven! :)
A aby jsme si to fakt užili jeli jsme do lesa, koně byly hodní. Poté jsme ale usoudili že by nebylo od věci kdyby koně spálili pár kalorii a tak jsme je vzali trochu proběhnout na nedalekém letišti. Když jsme dojeli na letiště koně už věděli co je čeká...
Seděla jsem v sedla a čekala až se Sissina rozletí vstříct dlouhému letišti ale ona nic, jen koukala a žrala trávu ukrytou pod čerstvě napadáným sněhem. A tak jsem jí musela dovést do půlky letiště nasednout, říct Sissi hop a už jsem jen letěla a letěla zpět domů :)

Komunikace koní

7. ledna 2016 v 23:29 | Luca |  Koně
INSTINKT
Instinktivní chování znamená,že kůň jedná přirozeně.Jeho chování a reakce nejsou naučené nebo ovlivněné zkušeností.Příkladem instinktivního chování je například jejich úniková reakce.Koně jsou od přírody plachá zvířata a mají tendenci z každé nebezpečné situace uprchnout,a tím se zachránit.Kůň,který se náhle poleká,instinktivně začne prchat.

Inteligence koní

3. ledna 2016 v 8:00 | Luca |  Koně
Již po staletí se mluví o tom, že kůň je velmi inteligentní zvíře. Je to mezi lidmi velmi rozšířený názor. Mnozí však tvrdí opak. Jak to tedy s inteligencí koní skutečně je?
Na tuto otázku existují dvě protikladné odpovědi. Někteří lidé říkají, že koňská inteligence je vysoká a že koně jednají vždy tak, aby to pro ně bylo výhodné. Na druhé straně však stojí lidé, kteří tvrdí opak. Říkají, že kdyby byli koně chytří, nenechali by si říkat, co mají dělat. Přece jen jejich výška, váha a celková mohutnost převyšuje člověka. Jsou nad námi, tak proč by měli plnit naše přání? Práce není tak zábavná jako běhání se svými kamarády po výběhu.

Podceňování koňské inteligence

Inteligence koně je podceňována, neboť si myslíme, že jejich chování vyplývá jen z vrozených instinktů. Není pochyb, že lidská inteligence je na mnohem vyšší úrovni, než koňská. Ale právě přehnané sebevědomí a nadřazenost nám zatemňují mysl při jednání s koňmi. Vždy když se nám něco nepovede, svalujeme vinu na něj. Zamysleme se, kolikrát jsme si řekli, že kdyby kůň inteligentní byl, určitě by už pochopil, co po něm chceme. Ale čí je to chyba ve skutečnosti? Koně, který nepochopil požadavek? Nebo člověka, který kvůli své nadřazenosti nedokáže koni porozumět, a tím pádem nedokáže dát správné povely? Snažme si uvědomit jejich život v lidském světě.
Zvířata jsou bezpochyby zvyklá přivyknout si na změny a nové situace. Mají stejné vlastnosti jako lidé. Pokud budeme více času věnovat tomu, abychom pochopili koňský jazyk, zjistíme, že koně nejsou tak hloupá zvířata. A od člověka není férové, když snižuje jejich inteligenci na základě toho, že jim nerozumí. Bylo by to stejné jako tvrdit o Italovi, že je hloupý a neinteligentní. A to jen proto, že nerozumíme jeho mluvě a on nemůže plnit naše požadavky a přání.
Pochopení člověka a koně závisí na vzájemném respektování schopností a sil. A pokud nebudeme umět ocenit koňskou inteligenci a jeho přirozené schopnosti, nikdy ho nebudeme moci něco naučit.

Dominance

Mezi koňmi samozřejmě existují rozdíly. Někteří jsou dominantnější a naše snaha o poslušnost takového koně může být velmi velká. Ale pokud se nám přece jen podaří přesvědčit takového koně ke spolupráci, stane se z něj výborný přítel. Spousta takových koní se užívá při dostizích či parkuru. Avšak pracovat s nimi můžou jen skutečně dobří jezdci.

Bystrost

Dalším rozdílem je také bystrost. Zatímco dynamičtí koně se obvykle rychle všemu naučí a dělají to, co po nich žádáme, těm klidným to může trvat trochu déle a musíme mít s nimi dostatek trpělivosti. Nejenže se budou pomaleji učit tomu, co jim nařizujeme, ale také se budou pomaleji seznamovat s věcmi ve stáji.
Někteří bystří koně například přijdou na to, jak se vytahuje kolík ze dveří boxu a dají se na útěk. Kůň opravdu dokáže odhadnout člověka. Pozná, když je jezdec při jízdě nebo při práci nervózní a to se odráží na způsobu jeho jízdy i na vzájemné domluvě s jezdcem. Pokud je ale jezdec milý a přiměřeně sebevědomý, kůň bude ochoten plnit jeho přání.

Měření koňské inteligence

Pokud chcete svého koně otestovat a zjistit, jak inteligentní je, můžete si udělat následující malý test:
  • Na tlak reaguje tlakem.
  • Má přiměřené sociální chování. Když foukneme koni do nozder, měl by zpozornět a natočit uši dopředu.
  • Dáte koni seno na takové místo, aby na něj viděl, ale aby se k němu mohl dostat jen přes nějakou překážku. Chytrý kůň po chvíli zkusí překážku obejít.
  • Zvědavější koně jsou chytřejší. Na louce leží nějaká neznámá věc. Bude od ní utíkat, nebo se na ni přijde podívat?
  • Inteligentní kůň má přiměřenou dávku sebevědomí.
  • Spolupracuje s námi.
  • Přijímá nás jako vůdce stáda.
Po tomto testu už možná máte jasno. Ale nezapomínejte, že na inteligenci vašeho koně má vliv také vaše společná komunikace, porozumění a péče o ně. Po nějakém čase budete mít možnost zjistit, že je zvíře nejen vašim kamarádem, ale také rovnocenným partnerem. Veškeré doplňky a potřeby ke vhodné péči o koně naleznete na našich internetových stránkách s jezdeckými potřebami.

Lonžování koně

2. ledna 2016 v 12:50 | Luca |  Koně
Jednou z metod přípravy koně je lonžování. Na první pohled by se mohlo zdát, že slouží jen k vyběhání koně, ale lonžování se používá k celé řadě důležitých nácviků a slouží ke splnění celé řady důležitých účelů - nejen u mladých koní.

Co je lonžování koně

Lonžování je nezbytnou a důležitou součástí přípravy koní. Patří k základnímu výcviku každého koně, ať už závodního či rekreačního. Lonžování se prování na dlouhé lonži (vodítku), již má kůň připevněnu za pomoci karabiny na své ohlávce. Koně provádíme v lonžovacím kruhu (koral). Cvičitel stojí uprostřed kruhu, drží lonž a dává koni pokyny k pohybu. Lonžování koně se používá především k výcviku mladých koní, ale nejen to.

K čemu je lonžování koní užitečné

Díky lonžování se koni posiluje a správně vyvíjí potřebné svalstvo, především svalstvo zádové. Pohyb po kruhu je pro koně obtížnější než chůze vpřed a proto se díky lonžování kůň postupně učí vyvážení, rovnováze a koordinaci pohybů a zároveň se v tomto pohybu naučí uvolnění.
Díky lonžování se mladí koně naučí postupně spolupracovat s člověkem, vybudují si respekt ke cvičiteli a naučí se poslušnosti. Při lonžování se kůň učí uvolněnosti, pravidelnému chodu a lepšímu přilehnutí. Kůň si navyká na hlas svého cvičitele a jeho hlasové povely. Koně se tak naučí reagovat na první hlasové pobídky, které mu později bude jezdec udávat ze sedla.
Mezi další přínosy lonžování patří uvolnění se a zahřátí koně. Lonžování je možné využít na začátku komplexnějšího výcviku a v situacích, kdy není při výcviku možné se s koněm domluvit. Díky lonžování se přesvědčíme, že kůň náš požadavek pochopil a můžeme přistoupit k učení nového prvku v sedle.
Lonžování je užitečné také pro starší koně v situacích, kdy je potřebujeme rozpohybovat - po nemoci nebo po delší době, kdy nebylo na koni možné jezdit. Lonžování tedy slouží pro koně i k rehabilitačním účelům (pod dohledem veterináře).

Jak dlouho bychom měli lonžovat?

Délka a průběh lonžování se přizpůsobuje věku koně a jeho schopnosti soustředit se. Mladému koni, který s výcvikem začíná, bude stačit jen několikaminutové lonžování, protože se dokáže soustředit jen chvíli. Dobu lonžování budeme postupně prodlužovat takovým způsobem, aby kůň nebyl přetěžován. Všeobecně platí, že by celková délka lonžování včetně uvolnění neměla přesáhnout půl hodiny.

Jak s lonžováním začít?

K tomu, abychom mohli začít lonžovat, potřebujeme především lonžovací kruh zvaný koral. Velikost kruhu by měla být v rozmezí 12,5 až 18 metrů v jeho průměru. V uzavřeném kruhovém prostoru nebude mít kůň tendenci pohybovat se volně nebo vyhazovat, kterou by mohl mít na volném prostranství (louka apod.). Povrch by v lonžovacím kruhu neměl být příliš sypký. Jednak dlouhodobý pobyt koně například v sypkém písku neprospívá jeho kloubům a šlachám, mohlo by navíc hrozit i uklouznutí a zranění nebo vylekání zvířete.

Jak naučit mladého koně lonžování a chůzi po kruhu

Začínáte-li s lonžováním, pak by při navykání koně na lonž měli být přítomny alespoň dvě osoby: lonžér a pomocník vodič. Lonžér stojí při lonžování uprostřed lonžovacího kruhu (koralu) a pomocník navede koně na kruh a jde s ním po kruhu v úrovni jeho hlavy. Přítomnost pomocníka a využití uzavřeného kruhu zabrání mladému koni v pobíhání, vyhazování nebo pullování a vypadávání plecí ven z linie kruhu. Vzniku těchto zlozvyků lonžovací kruh zabrání.
Po chvíli chůze po kruhu přejde pomocník k lonžérovi, vezme lonžovací bič a následuje koně v úrovni jeho zadních nohou. Tímto způsobem předejdete tomu, že kůň neví, co se po něm žádá, odmítá jít po kruhu a vrací se k lonžérovi. Pomocí pobídek a pomocných otěží pak pohyb koně v lonži průběžně usměrňujeme, udržujeme, případně vylepšujeme. Dostatečně dlouhý lonžovací bič vám pomůže také tehdy, když budete s koněm při lonžování sami, abyste jej mohli popostrčit zpět na kruh a ukázat mu správnou cestu.
K lonžování slouží celá řada užitečných lonžovacích pomůcek
[Zdroje: Zdroj: planetazvirat.cz, konicci.cz, konicialbrechtice.blog.cz]


Typy střuihů zimní srsti

2. ledna 2016 v 12:45 | Luca |  Koně
V jednom z podzimních článků jsme se v Magazínu Pegas věnovali otázce, zda zimní srst koní stříhat nebo nestříhat. Dnes bychom vám rádi představili některé typy střihů zimní srsti. V prosinci je totiž ideální čas na provedení druhého zimního stříhání.

Čím se řídit při výběru střihu

Střih volte podle toho, jaký režim kůň v zimních měsících má a k jakému účelu slouží - zda bude pracovat hodně nebo téměř vůbec. Plným střihem se stříhají koně, kteří hodně pracují. Částečné střihy se pak volí v případě koní, kteří tráví většinu času ve výběhu nebo u koní, které stříháme poprvé a nejsou například zvyklí na stříhání zadní partie.
Střihem, respektive zachováním zimní srsti na náchylnějších partiích, můžeme koni pomoci také ze zdravotního hlediska. Například při střevních potížích můžeme ponechat břišní partii neostříhanou. Koně, kteří mají problémy se svalovou ztuhlostí, bolestmi zad a krku, jsou náchylnější k prochladnutí apod., se budou cítit lépe, nebudou-li mít záda ostříhána.
Srst stříháme vždy proti směru růstu srsti. Ke stříhání používáme speciální náčiní - nůžky nebo strojky určené na stříhání koní, přičemž čepel strojku pravidelně v průběhu stříhání olejujeme. V následujícím výčtu představujeme základní střihy, které je samozřejmě možné přizpůsobovat podle vašich individuálních potřeb.

Pony střih

Pro koně, kteří nebudou mnoho sportovat a pracovat, a které chceme ponechat i v průběhu zimy ve výběhu, se hodí pony střih. Pony střih se provádí v místech, na kterých se koně nejvíce potí. Srst se stříhá na spodní straně krku a hrudníku. I tento minimalistický střih pomůže, aby se pocení na celém těle snížilo. Při tomto střihu není potřeba koně dekovat. Střih je vhodný pro koně, které stříháme poprvé.
Jako minimalistické stříhání můžeme použít také tzv. střih "bryndáček", kdy se stříhá pouze hrdlo a prsa koně. Typ "zástěra" je stříhání loktů a podbřišníku, někdy také krku.

Částečný střih

Jde o minimální stříhání koně, které je vhodné pro koně, kteří se přes zimu hodně potí, ale nebudou sportovat příliš mnoho. Částečný střih se tedy provádí tehdy, když potřebujeme zamezit nadměrnému pocení koně, ale zároveň chceme, aby byla zachována tepelně izolační funkce zimní srsti.
Zimní srst se v tomto případě odstraňuje:
  • na hrudníku,
  • na břiše,
  • na horní části nohou,
  • na plecích,
  • na stehnech.

Irský střih

V případě irského střihu se vystříhávají ty části těla, na kterých se koně nejvíce potí, tzn. celá přední část krku, podbřišníku, hrudníku a horní část nohou. Z boku vytváříme trojúhelníkovitý tvar. Tento střih je vhodný pro koně, kteří nepracují stále, jen občas, a předchází se tak nadměrnému pocení při občasné práci. Při tomto střihu je už dobré alespoň částečně dekovat.

Postraňkový střih

Postraňkový střih patří mezi jeden z nejrozšířenějších střihů. Znamená odstranění zimní srsti na spodní straně krku, hrudníku a břicha boků a částečně i zadních nohou. To vše do linie postraňků - v nižší, středně vysoké či vysoké variantě.
Nízký střih je vhodný pro koně v základní tréninkové přípravě. Při středně vysoké variantě tohoto dekového střihu snese kůň nepřízeň počasí venku, je s ním zároveň možné plně pracovat. Při vysokém střihu je dekování už určitě nutností.

Dekový - čabrakový střih

Stříhá se po celém těle koně, srst zůstane zachována pouze na nohou a na hřbetě (ve tvaru přikrývky - proto název dekový). Tento typ stříhání sníží tepelnou funkci srsti, je proto potřeba věnovat pozornost riziku prochladnutí koně, dekování je nutné.

Honební střih

Honební střih je vhodný zejména pro ty koně, kteří i v zimním období těžce pracují a ve sportovních aktivitách je nešetříme. Stříháme celé tělo kromě nohou, na kterých zimní srst působí jako ochrana proti poškrábání a poraněním v drsnějších zimních podmínkách. Zimní srst se může ponechat v oblasti nad ocasem (tvar obráceného V). V případě honebního střihu se ponechává tvar sedla jako ochrana proti odřeninám (tvar je možné zvolit libovolně). Má-li kůň honební střih, musí se dekovat a pobyt v chladném prostředí se omezuje na minimum, zejména, je-li ostříhána také hlava koně a nemáme k dispozici krytí těchto náchylných partií.

Plný střih

Stříháme celé tělo, jen v oblasti nad ocasem se ponechává obrácený tvar V (trojúhelník). Někdy se ponechává také srst na kohoutku. Plný střih je vhodný pro koně v plném vytížení nebo pro výstavní koně. Pobyt ve výběhu se v podstatě nedoporučuje.
[Zdroj: equichannel.cz, andulla.cz]

Mají koně trému? to je otázka...

2. ledna 2016 v 12:41 | Luca |  Zajímavosti o koních
Znáte to. Předstupujete před diváky, zrychluje se vám tep, srdce buší, hlas se třese, máte sucho v ústech. Červenáte se nebo se vám potí dlaně. Co se ale děje s koněm, který předstupuje před fandící obecenstvo? Má také trému? A může se tréma jezdce přenášet na koně?

Studie týmu profesora Christine Auricha

Tým profesora Christine Auricha z Univerzity Veterinárního lékařství ve Vídni se věnuje studiu chování koní před publikem. Nedávno zveřejnil spolu se svými kolegy studii s výsledky svého zkoumání projevů trémy u koní.
Jak by se dalo očekávat, u jezdců byly zaznamenány jednoznačné příznaky stresu, nervozity a trémy při vystoupení před publikem oproti tréninku v soukromí. Naopak u koní tak výrazné rozdíly pozorovány nebyly. Studie potvrdila, že koně reagují přibližně stejně při tréninku i při samotné soutěži. Ani nervozita jezdců se na koně nepřenášela.

Jak se měří stres

Tým profesora Auricha během testů měřil různé parametry související se stresem, např. úroveň stresových hormonů (kortizolu) ve slinách koní, rychlost pulsu jezdce i koně. Testy byly prováděny za všech situací - při vystoupení před tisíci diváky i při tréninku bez diváků. Výsledky pak byly porovnávány a bylo posuzováno, jak jezdci a koně reagují na přítomnost publika.
V souladu s předchozími experimenty vědci pozorovali stresové symptomy - vyšší koncentraci kortizolu ve slinách a více nepravidelný srdeční tep. A to jak u koní, tak u jezdců. Nicméně u jezdců byla úroveň stresu za přítomnosti publika nesrovnatelně vyšší. Výzkum potvrdil, že jsou jezdecké soutěže spojeny s trémou a to i u těch nejzkušenějších jezdců. Oproti tomu reakce jednotlivých koní byly v podstatě nezávislé na přítomnosti publika.

Přenáší jezdci trému na své koně?

Z výsledků testování vyplynulo, že jezdci sice mohli svou zvýšenou úzkost na koně přenášet, ve skutečnosti ale přenos emocí mezi jezdcem a koňmi nebyl přítomen. Aurich připouští: "Začali jsme s předpokladem, že by stres jezdce mohl ovlivňovat jeho koně, ale nezdá se, že by to byla pravda. Nicméně bychom měli mít na paměti, že jsme pracovali se zkušenými koňmi a vysoce kvalifikovanými jezdci. Naše zjištění nelze zobecnit na nezkušené jezdce, kteří mohou být schopni svým koním zabraňovat situačnímu stresu méně."
Zdroj: Research Report: Who's More Stressed in the Show Ring: Horse or Rider

Děkuji za návštěvu blogu!