Prosinec 2015

Kopyta a voda

27. prosince 2015 v 20:05 | Luca |  Zajímavosti o koních
Za časů mého dětství stráveného v jezdeckém oddíle bylo normální, že se koním jednou týdně mazala kopyta Cornusanem. Proč - to nám nikdo nevysvětlil, prostě se to tak dělalo. Kopyto po jeho aplikaci vypadalo opravdu krásně a zdravě. Nicméně dnes se už ví, že tímto ošetřením se kopyto zvenku uzavře před vstupem vlhkosti do rohoviny. Rohovina kopyta neobsahuje žádné mazové žlázy, ani koně si v přírodě sami kopyta žádným způsobem nemastí. Kvalita rohoviny se působením tuků a olejů tedy nezlepší. Naopak - to, co kopyto opravdu potřebuje, je voda.
Kopyto je od přírody vybaveno tak, že je schopno přijímat vodu. Nahoře u korunky má tzv. glazuru, která chrání a zároveň udržuje vláhu v korunkové škáře. Nejvíce vody obsahují měkké struktury - patkové cibulky a střelka, méně pak kopytní stěna.
Stav kopyt by měl odpovídat prostředí, ve kterém kůň žije nebo pracuje. Kopyto se přizpůsobí prostředí, adaptuje se. Stav kopyta závisí také na genetice a výživě.
Podmínkou kvality kopyt je aktivní pohyb - hydratace nebude fungovat, když bude kůň stát celý den nehnutě u balíku sena a hned vedle bude mít napáječku. Pohyb zajišťuje hydrataci kopyta zevnitř, neboť přivádí do kopyta krev, která ho vyživuje.
voda 2
Jako u všeho však platí - stop extrémním stavům, neboli - všeho s mírou. Ať už extrémní nedostatek nebo přebytek vody není pro kopyto dobrý.



  • Kůň nemůže být konstantně v mokrém prostředí po dlouhou dobu a to platí i o blátě nebo mokré podestýlce. Rohovina se stává méně odolnou, dochází k zeslabení chodidla, mykózám, hnilobám střelky a častěji se může vyskytovat "nemoc bílé čáry".

  • Při extrémním suchu je nutné zajistit kontakt kopyt s vodou. Voda zajišťuje, že mechanické vlastnosti kopytní rohoviny jsou takové, že nemůže dojít k popraskání a deformaci rohoviny. Jak už bylo zjednodušeně popsáno výše, čím měkčí typ rohoviny, tím více potřebuje (obsahuje) vodu. Při vysušení tedy nejvíce trpí rohovina střelu a rohovina bílé čáry. Vyschlá rohovina se scvrkává, láme se a drolí se. Kopytní stěna a chodidlo mají odlišné uspořádání, když je stěna kopyta příliš vysušená, dochází k podélným prasklinám. Na odřezku rohoviny - například po strouhání - si můžeme ověřit, že během několika dní dojde po seschnutí k zmenšení odřezku na polovinu a ke změně tvaru (ke zkroucení) a je poměrně snadné ji rozlámat. Se ztrátou vlhkosti se tedy snižuje pružnost rohoviny. To dále vede k omezení fungování kopytního mechanismu, tedy ke snížení prokrvování kopytní škáry a dalších struktur v kopytě s podobnými důsledky, jako má podkování. Dlouhodobé vysychání rohoviny vede k zúžení kopyta se všemi riziky, které zúžení kopyta vytváří. Dále vede ke vzniku povrchových prasklin, zvětšení pórů ve struktuře pojivové rohoviny, což umožní sporám plísní dostat se hlouběji do struktury rohoviny.
Pro zdravé kopyto je nejlepší udržovat vlhkost rohoviny co nejblíže průměrným hodnotám.
Co tedy dělat při extrémním dlouhotrvajícím suchu? Koně v přírodě téměř vždy pijí z hladiny ať je to hladina potoka, řeky, vodní nádrže, či pramene. Koně přitom vždy stojí kopyty ve vodě. hříbátkoMajitelé koní by měli prostředí, kde chovají koně přizpůsobit tak, aby si koně svá kopyta namáčeli sami při napájení. Lze to řešit brouzdalištěm, do kterého koně musí vstoupit vždy, když se chtějí napít. Ideální je také mít ve výběhu trek s přechodem přes potok. Pomoci může ranní rosa a pravidelné plavení koní. A v neposlední řadě, jak zde již bylo zmíněno, motivace k pohybu.






zdroj: kniha Strasser H. - Celostní ošetřování kopyt koní
Foto: Aneta Hnyková

Bez kopyt neni kůň

27. prosince 2015 v 20:03 | Luca |  Zajímavosti o koních
Pokusím se Vám stručně přiblížit můj názor na fungování kopyt u koní.
Asi se všichni shodneme, že hlavním úkolem kopyta je - umožnit koním pohyb. Za normálních okolností bez nějakých nepříjemných pocitů pro koně. Nervové receptory v kopytě by měly koně upozornit tlakem nebo bolestivostí v případě, že je něco špatně. Dát mu signál, aby si dal pozor, když chodí po hodně křivém, nebo kamenitém povrchu, nebo informaci o tom, že jeho kopyta nejsou v dobrém stavu a měl by je trochu šetřit. To se většinou projeví nepravidelností pohybu koně a ten je zase signálem pro nás, že je něco špatně a měli bychom alespoň zjistit, kde je chyba.
Aby kopyta mohla plnit tuto svojí hlavní funkci, vyvinula se ve složitý orgán, u kterého je důležitá nejen mechanická odolnost, tvar a zatížení, ale také fyziologické funkce spojené s dostatečným a kvalitním prokrvením vnitřních tkání.
Pro ideální fungování kopyt koně je třeba mnoho podmínek. Některé z nich jednotlivý chovatel nemůže změnit, některé může částečně ovlivnit a některé věci jsou zcela pod kontrolou chovatele. Jako u všech složitých věcí, stává se často i u kopyt, že některá část systému přestane dobře plnit svojí funkci. Proto se v některých případech vyvinula možnost náhradních řešení, kdy i kopyto které není ideálně zdravé, může nějakým způsobem fungovat a umožní tím koním přežít.kopyta 3
Ty hlavní podmínky, které ovlivňují zdraví a funkčnost kopyt koní jsou:
- genetické dispozice - selekce chovu
- prostředí, ve kterém kůň žije
- krmení
- dostatek pohybu
- podkovářská péče
2006_0313Image0069
řez kopytem Foto: Petr Soukup
kopyta 1
Pojďme si stručně něco říct o jednotlivých bodech, i když je těžké věci takhle škatulkovat, protože všechno se vším souvisí.
1. Genetické dispozice - selekce chovu
Genetika ovlivňuje téměř vše. Hlavní věc, kterou koně dědí ve vztahu ke kopytům je tvar kopyt a typ metabolizmu. Pro různá prostředí jsou vhodné různé tvary kopyt. Úzká kopyta s klenutým chodidlem jsou výhodou pro koně žijící na suchém kamenitém povrchu a široká plochá kopyta s mohutným střelem pro koně žijící na měkké půdě. Také se dědí různé deformace, které nejsou výhodné na žádném povrchu. Koně mohou mít dispozice k podotrochloze, nebo kopyta nesouměrná, která způsobují jednostranné přetížení celého pohybového aparátu.
kopejtko
Typ metabolizmu úzce souvisí s krmením. Koně, kteří se hodně a rádi pohybují a jejich metabolizmus funguje rychle, nevyužijí ideálně krmivo. Energie, která se dostane z krmiva do krevního oběhu, je v první řadě využita pro práci svalů. Což je většinou pro kopyta výhodné, až do chvíle, kdy se dostane kůň do důchodového věku a začne mít problémy s využitím některých složek krmiva. Koně, kteří jsou geneticky nastaveni pro podmínky, ve kterých je nouze o krmení, ti se snaží energií šetřit. Pohybují se, jen když k tomu mají důvod a nadbytečnou energii přednostně ukládají do tukových zásob. Dokáží skvěle využít i nekvalitní krmivo. Bohužel v podmínkách kdy mají trvalý přístup ke krmivu, se u nich vytvoří problém zvaný "metabolický syndrom" který přeroste v inzulínovou rezistenci (koňská obdoba cukrovky 2. typu). Tento problém je často doprovázen opakovaným schvácením kopyt.
2. Prostředí, ve kterém kůň žije
Kopyto je schopné se částečně přizpůsobit prostředí, ve kterém se kůň dlouhodobě pohybuje. To má ale svoje limity.
Jednak, jak jsem napsal výše, nezmění se tvarový typ kopyta, který je daný geneticky. A potom se kopyto těžko přizpůsobuje prostředí, ve kterém by koně normálně v přírodě nežili. Což je nejčastěji dlouhodobé stání na měkké podestýlce, nebo v hlubokém bahně rozdupaného výběhu. Také může být problém zvýšené množství chemikálií, které narušují rohovinu (formaldehyd v rozkládající se podestýlce) a patogenů v prostředí (plísně, bakterie). Obzvláště v kombinaci častého rychlého střídání vlhkosti rohoviny (sucho - mokro).
kopyta 4
3. Krmení
Vyváženost krmné dávky je jedna ze zásadních věcí pro rychlost a kvalitu růstu rohoviny.
Je třeba vyvážit krmení jak z hlediska energetického - příjem a výdej energie, tak z hlediska dostatečného příjmu kvalitních bílkovin, který je často podceňován. Především u hříbat a kojících klisen. Nadměrný příjem bílkovin může znamenat zátěž pro organizmus u vrcholových sportovních koní a u koní s onemocněním jater.
No a důležitá je i vyváženost příjmu minerálů. Často způsobuje problémy s kvalitou rohoviny nejen jejich nedostatek, ale i přebytek. Například u nás často významný přebytek železa ve vodě i trávě může způsobit špatné využívání ostatních minerálů v krmné dávce.
4. Dostatek pohybu
Kůň je zvíře přizpůsobené k pohybu a do jisté míry je na něm i závislý. Bez pohybu dochází k postupné atrofii všech orgánů a tkání v těle a u kopyt to není výjimka.
Kopytní škára, která pružně spojuje kopytní kost uvnitř kopyta a kopytní rohové pouzdro a sama produkuje tuto rohovinu, potřebuje ke své činnosti velmi mnoho živin, kyslíku a energie, kterými ji zásobuje krevní oběh. Při omezení krevního oběhu nebo při nevhodném složení krve nemůže plnit svoje funkce. Kopyto potom špatně roste, nedokáže se bránit patogenům, v případě velkého omezení zásobování krví dochází k předčasnému odumírání buněk škáry, které vede až ke schvácení koně.
Krev se do kopyt dostane systémem tepen snadno, protože jí tam tlačí srdce pod přetlakem a navíc mu pomáhá gravitace. Problém nastává s odváděním krve a mízy z kopyta zpět do oběhu. Protože vlásečnice ve škáře jsou velmi jemné na buněčné velikosti fungující struktury a většina krve jimi musí projít, krev zde přijde o svůj hydrostatický přetlak, který zabezpečuje činnost srdce. V této části kopyta se krev pohybuje především díky osmotickému tlaku. Předá buňkám to, co měla přepravit a nastává problém, jak jí dopravit zpět proti působení gravitace. V jiných částech těla se o vytlačení kapalin žilním a mízním řečištěm mohou postarat svaly. Ve spodní části končetiny koně ale mnoho svalové tkáně nenajdete. Přetlak, který krev potřebuje, získává při pohybu končetiny. Nejvýznamnějším mechanizmem u kopyt je vytlačováním krve ze škáry při jejím mechanickém stlačení při zatížení kopyta, pomáhá jí i pohyb šlach a setrvačnost kapalin při prudkém pohybu končetin (princip trkače).IMGP9842
Z tohoto zdlouhavého popisu je doufám patrné, jak důležitý je pohyb pro kopyta. Kdo měl někdy koně se zlomenou nohou, vyvěšeného v boxu bez pohybu, myslím, že může potvrdit, jak je pro přežití koně pohyb zásadní.
Koně se v přírodě pohybují velkou část dne, ale většinou pomalu. V případě, že nemůžete umožnit koním takovýto dlouhodobý přirozený pohyb, je možné částečně dobu pohybu nahradit jeho intenzitou. To znamená pohybem v rychlejších chodech na pevném pružném podkladu.
Je všeobecně uznávanou teorií, že podkovy mírně omezují oběh krve v kopytech, proto je vhodné podkované koně více pohybovat.
5. Podkovářská péče
Uvádím ji až na posledním místě, protože tou se jen člověk snaží o kompenzaci nedostatků v podmínkách, které jsou uvedeny výše. Čím více nedostatků, tím častěji se musí dělat korektury kopyt, nebo překování. Téměř vždy se nějaký ten problém najde, tak že standardní doba pro úpravy kopyt je 6-7 týdnů. U problémových kopyt častěji. Pouze velmi výjimečně, u bosých koní chovaných v napodobených přírodních podmínkách (často v ZOO), je možné se spokojit s občasnou kontrolou.ddd
Úkolem podkováře je zkrátit rohovinu, kterou si kůň nezvládl sám obrousit. Případně omezit negativní následky některých problémů kopyt. Při té příležitosti srovnat kopyto tak, aby mechanické síly, které na něj působí, byly rovnoměrně rozloženy a nebyly některé části pohybového aparátu zatěžovány víc než jiné. Úprava kopyt nebo podkování nikdy nemůže vyřešit skutečné příčiny problémů, vždy jen omezuje následky.


Autor: Petr Soukup
Foto: Tomáš Hlaváč, Gabriela Vostrá, Karolína Vágnerová, Eva Veselá

Přirozený chov koní

27. prosince 2015 v 20:00 | Luca |  Zajímavosti o koních
Co to je vlastně přirozený způsob chovu koní?
Koně vždy byli a jsou stádová zvířata. Od nepaměti žili a volně se pohybovali ve stádech krajinou. Teprve člověk je zavřel do stájí a boxů, aby je měl blíž svým potřebám. Tím jim ale - zprvu možná nevědomky - způsobil psychické a zdravotní obtíže a výrazně zkrátil život. anet3
V přirozeném prostředí - tedy celoročně venku, tráví koně většinu času na nohách s hlavou skloněnou u země, když přijímají potravu.
Volně žijící koně jsou téměř neustále v mírném pohybu, popocházejí při přijímání potravy, přecházejí k napajedlu nebo se přemisťují na místo odpočinku. Tento pohyb je velmi důležitý pro zdravý krevní a lymfatický oběh, pro udržení fyzické kondice, blahodárně působí pro zažívání a dobrou mechaniku střev a je také velmi důležitý pro prokrvování kopytní rohoviny a její zdravý a pevný růst.
Dobu na odpočinek - což je zhruba 4 - 6 hodin, mají rozdělenou na kratší časové úseky, pospávají většinou ve stoje a to během dne i noci. Stojí buď se skloněnou hlavou - k tomu mají dobře uzpůsobené klouby a vazy, nebo si na chvíli lehnou, vždy jsou však připraveni k možnému útěku z nebezpečí. Místo k odpočinku si koně vybírají z hlediska pocitu bezpečí.anet
Koně potřebují neustálou společnost svých stádových druhů, vzájemný kontakt, potřebují si hrát, pečovat o sebe, vzájemně spolu komunikovat a dodržovat stádovou hierarchii. Možnost sociálního vyžití ve stádě napomáhá psychické vyrovnanosti a pevnějšímu zdraví.anet4
Rovněž pravidelné kolísání teploty během noci a dne, nebo při změnách ročního období koně velmi dobře snášejí. Denní kolísání teplot vyrovnávají samotné chlupy - buď vzpřimováním, nebo pokládáním.sníh Rozdíl mezi létem a zimou vyrovnávají letní nebo zimní srstí. V létě koně hledají ochranu před sluncem a obtížným hmyzem, v zimních dnech především před dlouhotrvajícím větrem a deštěm. K tomu postačí často jen remízek nebo pár stromů, my lidé jim můžeme poskytnout venkovní přístřešek.
V případě celoročního venkovního "ustájení" je důležitý správný pastevní management, motivovat koně k pohybu - to znamená mít dostatečně vzdálený krmelec, napajedlo a místo pro odpočinek. Ideální je rozmisťování sena formou malých hromádek nebo používání sítí na seno. Je třeba rovněž zabránit intenzivnímu spásání bohaté pastvy.
V umělém prostředí - tedy ve stáji a v boxech nic takového kůň nemá k dispozici. Je v uzavřeném malém prostoru. Nedostatek pohybu má za následek zpomalení metabolizmu. Pokud celodenně ustájeného koně vezme jezdec pod sedlo, náhle a nepravidelně zatěžuje jeho krevní oběh. Následky nejsou znatelné hned, v pozdějším věku však mohou koně trpět častěji srdečními chorobami. Dalším neblahým faktorem je klima ve stáji. V uzavřených stájích je velká prašnost a vzduch bývá nasycený čpavkem z výkalů. Čpavek postupně naleptává dýchací sliznice, což vede k onemocnění dýchacích orgánů. Kopyta jsou v neustálém kontaktu s podestýlkou, čpavek z výkalů se v této podestýlce rozpouští a vzniká louh. Ten oslabuje a ničí kopytní rohovinu.
Nedostatek pohybu a sociálních kontaktů se stádovými druhy vede k psychickým poruchám koní a zlozvykům, jako je tkalcování, klkání atd..
Stálá teplota stáje způsobuje náhlý teplotní šok při odchodu koní ven, srst se hůř obměňuje a špatně reaguje na teplotní výkyvy. Pro koně je potom velmi náročné si udržovat svoji přirozenou tělesnou teplotu. Snižuje se jejich imunita.
Koně nespí v noci v kuse jako my lidé. Proto je velmi mylná představa lidí, že pro své koně chystají blaho v podobě hluboko nastlaného boxu na noc.
Vysoko umístěné žlaby a napáječky jsou také v rozporu s přirozeným držením těla koně.
anet5
Přejeme si mít spokojené koně, ať už nám dělají pomocníky v práci, společníky do sportu nebo jen k rekreaci. Naslouchejme jejich potřebám. Zdraví a spokojení koně mají jiskru v očích a jsou to psychicky vyrovnaní jedinci. Při výběru "ustájení" pro naše koně bychom měli toto všechno zohlednit a upřednostnit potřeby koní před našimi.

Autor: Lenka Kavková
Foto: Aneta Novotná

PŘÍRODNÍ LÉČBA-dušnost

27. prosince 2015 v 19:56 | Luca |  Zajímavosti o koních
Dušnost a její příčiny, vyšetření koně, orgánové okruhy, první pomoc, vliv očkování a odčervení, byliny, homeopatika, akupunktura.Dýchací potíže a kašel jsou jednou z nejrozšířenějších příčin, proč je kůň vyřazen ze sportu, nebo i z jakékoli práce pod sedlem či v tahu. Pokusme se rozebrat příčiny a říci si, co v případě takovýchto potíží lze pro koně udělat a jak postupovat.
Podíváme-li se na pentagram řídicích procesů v organizmu
(Obr.1.)
vidíme, že plíce P jsou doplňkovým orgánem k tlustému střevu Ts a dohromady tvoří okruh, který má co do činění se vzduchem (v Číně s kovem). Plíce a tlusté střevo jsou z celostního pohledu orgány sdružené. Příčiny dýchacích potíží proto musíme hledat prvotně zde, ale uvidíme, že na dýchacích potížích se mohou podílet i jiné orgány. Povězme si proto nejprve něco o těchto dvou akupunkturních drahách.
Dráha plic
(Obr.2.)
u koně probíhá od vnitřní patky pánevní končetiny. Běží po její vnitřní straně a končí na hrudi.

počet akupunkturních bodů 11
energetická vrstva Tai jin
polarita jin neboli minus
element kov (éter, vzduch)
denní čas maxima 3 - 5 hodina
roční období podzim
tkáň kůže
smysl čich
smyslový orgán nos
funkce v organizmu absorpce
Oblasti a orgány pod jejím vlivem kůže, nos, hrdlo, průdušnice, průdušky, plíce, tlusté střevo, hrudník, horní (pánevní) končetiny
Patologické oblasti a onemocnění leží v průběhu dráhy a nebo vyplývají z funkčních a organických poruch plic i tlustého střeva a patologických dějů v průběhu dráhy plic. Například astma nemusí mít patologii na dráze plic, ale může vycházet z dráhy žaludku a sleziny.
Při EAD (elektroakupunkturní diagnostika) vyšetření můžeme pomocí nosod vytestovat konkrétní infenční či jiné virové agens, ale mnohopříčinnost bronchitid nás vede ke zkoumání dalších příčin oslabení na dráze plic:
Mohou to být
  • viry
  • bakterie
  • plísně - též pomnožené po podávání ATB, konzervační prostředky na dřevo - toxiny, Pentachlorfenol, Lindon, cukry (zvláště sacharóza), denaturované výrobky a některé výrobky tepelně zpracované, benzypyren, stylenoxid, benzol, výfukové plyny, PVC, barviva, umělé hmoty, formaldehyd atd.
  • prostředí stájí a pastvin, psychické stresy (psychosomatické příčiny), prach
Při vyšetření je proto nezbytné sledovat
  1. renovace v okolí koně, ovzduší,
  2. očkování a odčervení či jiné podávané léky, možnost kontaktu s jedy (postřiky a
  3. sanační prostředky) a změny v managementu koně či v jeho okolí (změny ve stádě, jiný soused v boxu a podobně).
Například zahleňování může mít důvod ve změně sekretorické funkce
Slinivky (chronická bronchitida, rýma, bronchiektazie). V tomto případě je třeba ze stravy vynechat lepek, tedy nepodávat jádro.
Dráha tlustého střeva
(Obr.3.)
Začíná zhruba uprostřed korunky na vnitřní straně hrudní končetiny a končí u vnějšího okraje stejnostranné nozdry.
počet akupunkturních bodů 20
energetická vrstva Jang min
polarita jang neboli plus
element kov (éter)
denní doba 5 až 7 hodina
roční období podzim
tkáň sliznice
smysl čich
orgán nos
funkce absorbce

Oblasti a orgány pod jejím vlivem
  • sliznice všech orgánů
  • tlusté střevo
  • horní polovina těla
  • orgány v hlavě
Patologické oblasti a onemocnění leží v průběhu dráhy a v oblasti funkčního okruhu Příznaky vyplývají z příslušnosti k orgánu i k orgánu sdruženému.
Dráha je citlivá na potravinové alergie, zejména plísně, těžké kovy, konzervanty a zubní infekce.
Na základě toho, co jsme si právě popsali, se může na vzniku dýchacích potíží podílet více orgánových okruhů. Chceme-li tedy úspěšně dýchací potíže léčit, je třeba vědět, které okruhy jsou zasaženy. To vyplyne z celostní diagnostiky EAD, která stanoví odchylky od normálových hodnot v orgánových okruzích a je schopná určit i to, ve které jejich pasáži došlo k poruše. Jsou to hlavně orgánové okruhy plic, tlustého střeva, sleziny a slinivky, ledvin a žaludku. Léčit dušnost lze samozřejmě pouze v případě, že nedošlo ke strukturálním změnám, tedy ke vzniku rozedmy plic.
Léčbu lze provádět současně s klasickými medicínskými postupy vyjma situace, kdy jsou použity kortikosteroidy, které ruší účinek řady nekonvenčních metod. V takovém případě je lepší počkat, až účinek kortikoidů odezní. K celostní léčbě se používají nejčastěji byliny a polykompozitní homeopatika. Byliny je výhodnější podávat v extraktech z celých živých rostlin. Byliny vybíráme podle příznaků a podle zasažených systémů, homeopatika více podle symptomatologie. U astmatických příznaků je nejvhodnější použití akupunktury, která působí nejkomplexněji, případně doplněné bylinnou či homeopatickou léčbou. V takovém případě se rozšíří škála akupunkturních drah obvykle o dráhu močového měchýře, na které leží její 13. bod nazývaný "stop astmatu". Stimulací tohoto bodu lze zastavit počínající astmatický záchvat. Na přední střední čáře se využívá 17. bod, který je hlavním bodem plic. To je jen krátká exkurze po akupunkturních bodech, kterých je samozřejmě daleko více.
Při léčbě dýchacích potíží ale nesmíme zapomínat na prostředí, ve kterém je kůň chován. Při jejich vzniku je nejlepší dát koně trvale na pastvinu a zbavit ho tak toxické zátěže plísní, čpavku a prachu. Pokud je prašné seno, tak je máčíme. Právě plísně a čpavek bývají příčinou vzniku dýchacích potíží. Pokud se k tomu připojí ještě vyšší cukry a zvláště sacharóza, je zatížena i slinivka a ta ovlivní jak plíce, tak tlusté střevo. Navíc cukry pomohou k přemnožení bakterií ve střevech a dojde k vytvoření problémového trojúhelníku, v jehož vrcholech leží plíce a tlusté střevo - tenké střevo - slinivka. V těchto případech již záněty v dýchacích cestách nelze léčit ani antibiotiky, protože po jejich vysazení se onemocnění vrací. Chci ještě upozornit na již zmíněné plísně, které se mohou usídlit ve vzdušných vacích a způsobují chronické rinitidy. Jedním z nejúčinnějších protiplísňových prostředků je karbinec evropský. Působí jak detoxikačně, tak protiplísňově. Dalším spouštěcím mechanizmem dýchacích potíží bývá očkování a odčervení. Očkování negativně ovlivňuje hlavně dráhu plic, jater a slinivky a odčervení převážně dráhu tlustého střeva.
Jednotlivé popsané zátěže obvykle organizmus koně dokáže vyrovnat, ale při jejich kumulaci dochází ke vzniku zdravotních potíží, které mohou přejít do chronického stadia a pak se velmi špatně odstraňují. Je též popsána souvislost mezi kožními a dýchacími potížemi, které se někdy vzájemně mezi sebou přelévají. Tento stav se nazývá dermorespirační syndrom. Dýchací onemocnění mají řadu příčin navazujících na podmínky chovu a využití koně, proto je bezesporu lze označit jako onemocnění s civilizačním charakterem.

Koně a SILVESTR!!!

27. prosince 2015 v 19:54 | Luca |  Koně
Zasněžená krajina pádí kamsi dozadu, z pod kopyt odletují spršky stříbrného sněhu. Ano, čas Vánoc a konce roku je jako stvořený pro vyjížďky zimní krajinou, tedy pokud není kalamita nebo místo sněhu není všude jen bláto. Avšak doba Vánoc a hlavně pak závěr roku jsou také časem ohňostrojů, petard a jiné zábavné pyrotechniky. Jak mohou na tyto věci reagovat koně? Hrozí jim kvůli tomu ve vánočním čase nějaké nebezpečí?

Kůň se brání útěkem

Kůň žil kdysi, ještě před svojí domestikací, v otevřeném prostoru stepi. Jeho hlavním obranným mechanismem před predátory byl včasný útěk. Proto je kůň velmi vnímavé zvíře, které může reagovat na jakýkoliv smyslový podnět, jenž může představovat potenciální nebezpečí.

Během tisíců let se u domestikovaného koně tento mechanismus sice znatelně oslabil, ale v jeho podvědomí zůstal přítomen. Každý, kdo jezdí na koni nebo se koním věnuje, jistě potvrdí, že koně se mohou často polekat i zcela nepatrného podnětu. To se v nich ozývá jejich pradávný obranný mechanismus.

Pozor na zábavnou pyrotechniku

Mezi takové podněty, které mohou koně vyplašit, patří pochopitelně i zábavná pyrotechnika. Lze samozřejmě koně na tuto pyrotechniku, nebo obecněji na nenadále zvukové či světelné podněty zvyknout. Například součásti výcviku policejních koní je právě i tato příprava na silné zvukové a světelné podněty.

Je však jasné, že takovým speciálním výcvikem neprojde každý kůň, respektive, že takovýto výcvik nemá většina koní. Tuto skutečnost je samozřejmě nutné brát v úvahu. Chceme-li oslavit příchod Nového roku se svými koňskými přáteli, bude samozřejmě mnohem rozumnější se bez takovýchto atrakcí obejít.

Ohňostroj odpálený v blízkosti stáje, nebo i ve výběhu může koně vyplašit. Jsou-li koně ve stáji, mohlo by v důsledku leknutí dojít i k poškození zdraví, což si jistě nepřejeme.

Může ale taky nastat situace, kdy něco takového nemůžeme sami ovlivnit. Například jsou-li koně ve výběhu a někdo poblíž se rozhodne uspořádat velkolepou pyrotechnickou novoroční show. Je-li výběh dostatečně prostorný, nemělo by se koním nic stát, i když se leknou a splaší. Výběh by měl být samozřejmě ohrazený tak, aby z něho koně nemohli utéct.

Nejlépe je ovšem domluvit se se všemi sousedy, kteří se nacházejí poblíž výběhu, nebo, je-li to možné, odvést koně do stáje, aby byl ušetřen případného a hlavně zcela zbytečného stresu.

Kůň se může ovšem setkat s petardou třeba i při projížďce. Něčemu takovému lze asi stěží předem zabránit. Jestliže se kůň lekne, a je dobré vědět, jestli kůň, na kterém jedeme, má zvýšenou lekavost, nezbývá nám než ho zvládnout a uklidnit.

U koní, kteří se lekají, se doporučuje volná uzda a delší třmeny. V žádném případě by se k uklidnění koně neměly používat ostruhy. A samozřejmě je dobré nejezdit tam, kde se dá předpokládat používání zábavné pyrotechniky.

Čas Vánoc by se měl prožít v klidu a pokoji, a to se týká i koní. A silvestr může být veselý i bez ohňostroje a práskání petard, které nám určitě bohatě vynahradí spokojené zafrkání koně po našem pohlazení s přáním šťastného nového roku.

Autor: Karel Trčálek


Horse boom po česku!

4. prosince 2015 v 22:41 | Magdalena Hegerová |  Koně
Česká republika je zemí milovníků zvířat. Dle statistik vychází na každého Čecha dva psi a jedna kočka. A koní je u nás dohromady 34 000 a stále jich přibývá. Aneb horse boom po česku!

Koně jako stádové zvíře

Koně jsou - jak známo - stádová zvířata a o samotě je jim smutno. A když už si koupíte jednoho, dost možná si koupíte i druhého. Se vzrůstajícím počtem koní však vzrůstá i odpovědnost. Musíte myslet nejen na zákonná opatření (přihlášení koní, očkování), ale i na dodržení podmínek welfare pro pohodu a prospěch zvířat. Jak už to tak v EU bývá, na všechno máme standardy a tabulky.

Welfare koní

Pojem welfare staví svou koncepci na tzv. pěti svobodách - svoboda od nepohodlí, od bolesti, od hladu a žízně, od strachu a úzkosti a svoboda projevit danému druhu přirozené chování. Na těchto 5 svobod se zaměřili odborníci a stanovili standardy a doporučení, jak welfare dodržet. Dozvídáme se tak, že výška stropu stáje by měla být 1,5 násobek kohoutkové výšky nejvyššího koně ve stáji, ale minimálně 2,20 m nebo že při venkovním chovu uskutečňovaném nepřetržitě déle jak 24 hodin musí mít koně zajištěn přístup k vodě. Což může být problémem v zimě, kdy voda zamrzá.

Není kůň jako kůň

V Česku jsou nejčastěji chovaným plemenem èeský teplokrevník, což napovídá, že nejčastějším důvodem chovu koní je rekreační ježdění a sport. Pro práci jsou pak koně využíváni jen z dvaceti procent (do kočárů nebo do lesa). Převažují koně klasického vzrůstu nad poníky, nejméně zastoupeni jsou nevykastrovaní hřebci - na celé čáře počtem vítězí klisny.

Kde hledat?

Zajistit optimální podmínky tak, aby vás to finančně nezruinovalo a aby to vyhovovalo všem stanoveným standardům, není nijak jednoduché. Pokud si nejste čímkoliv jisti, všechny podmínky pro správný welfare lze dohledat na internetu. Ačkoliv se v Česku s koňmi neobchoduje tolik, jako například se skotem (kterého jen za minulý rok bylo vyvezeno do zahraničí bezmála 47 000 kusů!), narůstající počty doma chovaných koní napovídají, že žokej Váňa nastartoval plnění snů nejen majiteli jeho vítězného koně. A co vy, nechcete si taky jednoho konì koupit? Můžete pro začátek prohledat inzeráty těch, kteří si například koně koupili za účelem ježdění, ale koník už je starší nebo oni už nemají tolik času. Nebo úplně nejlépe mrkněte do nějakého útulku pro koně! Pomůžete tím dobré věci.
Děkuji za návštěvu blogu!