Červenec 2015

Mají koně trému?

20. července 2015 v 12:52 | Luca |  Zajímavosti o koních
Znáte to. Předstupujete před diváky, zrychluje se vám tep, srdce buší, hlas se třese, máte sucho v ústech. Červenáte se nebo se vám potí dlaně. Co se ale děje s koněm, který předstupuje před fandící obecenstvo? Má také trému? A může se tréma jezdce přenášet na koně?

Studie týmu profesora Christine Auricha

Tým profesora Christine Auricha z Univerzity Veterinárního lékařství ve Vídni se věnuje studiu chování koní před publikem. Nedávno zveřejnil spolu se svými kolegy studii s výsledky svého zkoumání projevů trémy u koní.
Jak by se dalo očekávat, u jezdců byly zaznamenány jednoznačné příznaky stresu, nervozity a trémy při vystoupení před publikem oproti tréninku v soukromí. Naopak u koní tak výrazné rozdíly pozorovány nebyly. Studie potvrdila, že koně reagují přibližně stejně při tréninku i při samotné soutěži. Ani nervozita jezdců se na koně nepřenášela.

Jak se měří stres

Tým profesora Auricha během testů měřil různé parametry související se stresem, např. úroveň stresových hormonů (kortizolu) ve slinách koní, rychlost pulsu jezdce i koně. Testy byly prováděny za všech situací - při vystoupení před tisíci diváky i při tréninku bez diváků. Výsledky pak byly porovnávány a bylo posuzováno, jak jezdci a koně reagují na přítomnost publika.
V souladu s předchozími experimenty vědci pozorovali stresové symptomy - vyšší koncentraci kortizolu ve slinách a více nepravidelný srdeční tep. A to jak u koní, tak u jezdců. Nicméně u jezdců byla úroveň stresu za přítomnosti publika nesrovnatelně vyšší. Výzkum potvrdil, že jsou jezdecké soutěže spojeny s trémou a to i u těch nejzkušenějších jezdců. Oproti tomu reakce jednotlivých koní byly v podstatě nezávislé na přítomnosti publika.

Přenáší jezdci trému na své koně?

Z výsledků testování vyplynulo, že jezdci sice mohli svou zvýšenou úzkost na koně přenášet, ve skutečnosti ale přenos emocí mezi jezdcem a koňmi nebyl přítomen. Aurich připouští: "Začali jsme s předpokladem, že by stres jezdce mohl ovlivňovat jeho koně, ale nezdá se, že by to byla pravda. Nicméně bychom měli mít na paměti, že jsme pracovali se zkušenými koňmi a vysoce kvalifikovanými jezdci. Naše zjištění nelze zobecnit na nezkušené jezdce, kteří mohou být schopni svým koním zabraňovat situačnímu stresu méně."

Správný jídelníček ko ně

20. července 2015 v 12:50 | Luca |  Zajímavosti o koních
Aby kůň správně rostl a zdravě vypadal, je důležitá správná strava. Kůň patří mezi býložravce, a proto jsou základem jeho stravy krmiva rostlinného původu. Největší skupinou jsou krmiva objemná. Mezi ně patří jetel červený, vojtěška nebo kvalitní luční porost. Pro koně je to strava nejpřirozenější a nejstravitelnější. Pro chovatele zároveň i nejlevnější. Tato potrava obsahuje velké množství vitamínů.
Kůň by měl jíst několikrát denně po malých dávkách a v pravidelném čase. Musíme dbát na výživnou hodnotu stravy a neomezený přísun pitné vody. Na prvním místě je vždy kvalita vody. Pokud kůň přiběhne zadýchaný a zpocený, neměl by bezprostředně poté dostat napít. Nejprve by měl sežrat trochu sena a teprve potom dostat vodu. Denní dávka vody je 20-40 litrů a denní dávka stravy 25-30 kg. Měla by obsahovat dostatečné množství vitamínů ve formě zeleniny a ovoce. Dále pak granule a ostatní doplňky. K tomu, abychom koni poskytli správnou výživu, musíme znát druhy krmiv. Velmi důležité je koně při jídle nikdy nerušit.

Krmení klisen v období březosti

U klisny rozlišujeme dvě období březosti. První období není nijak výjimečné a neodlišuje se od jiných koní. V tom druhém bychom však měli mnohem více dbát na zdravou a vyváženou stravu, neboť nedostatečná a málo vydatná potrava by mohla plodu ublížit. Musíme se vyvarovat např. zkažených a nebezpečných krmiv. Není dobré krmit ani čerstvým, zapařeným či plesnivým senem. Nesmíme podávat žluklé a ztuchlé zrniny. Krmná dávka by měla obsahovat dostatečné množství kostitvorných minerálních látek, bílkovin, karotenu a vitaminů B, D, A. Pravidelné krmení probíhá 3x denně.
Asi 2-3 týdny před porodem můžeme podávat MASH - směs ovsa, horké vody, pšeničných otrub, lněných semínek a kuchyňské soli. Těsně před porodem snižujeme dávku objemných krmiv a dáváme klisně pouze MASH a luční seno. Po porodu udržujeme asi týden klisnu pouze na potravě MASH.

Krmení hříbat

První výživou hříbat je pouze mlezivo, které je později upravováno na běžné mateřské mléko. První měsíc saje každou hodinu, později cca 2 až 2,5 hodiny. Asi 4. den se vypouští klisna s mládětem do výběhu. Někdy se stane, že matka produkuje málo mléka. V takovém případě hříbě dokrmujeme mlékem kozím nebo kravským. Pokud se stane, že klisna onemocní a nemůže poskytnout hříběti mléko, můžeme nahradit klisnu kozou. Ta může hříbě odchovat. Má totiž stejné složení mléka jako kůň.
Asi 3. týden po narození začínáme hříbě přikrmovat lučním senem a mačkaným ovsem. Obě tyto krmiva musí být čerstvá a oves nikdy nemačkáme do zásoby. V 6. měsíci provedeme odstav. Začínáme s přikrmováním strouhaných okopanin jako je třeba krmná řepa, mrkev a cukrovka. Jedním ze znaků toho, že hříběti dáváme málo minerálů a stopových prvků, je ta, že začne žrát zeď nebo hlínu.
Hříbě by mělo být krmeno 4x denně. Hříbata do prvního roku musí dostávat kvalitní krmivo a potřebují také dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. Rovněž sluneční záření má pozitivní vliv na látkový metabolismus, vývin kostry a svalstva, činnost srdce a plic.

Perličky

Pro zajímavost uvádíme, jaký je rozdíl mezi krmnými dávkami rekreačního a sportovního koně:
Sportovní kůň
  • seno- 8kg
  • oves- 5-7kg
  • otruby, kukuřičný šrot či jiné příměsi- 1/2kg
  • vitaminy- EFFOL, CONDI- odměrku do ovsa
  • mrkev v zimním období- 2-3kg
Rekreační kůň
  • seno- 6-7kg
  • oves- 4-6kg
  • otruby, kukuřičný šrot či jiné příměsi- 1/2kg, každý druhý den
  • vitaminy- podle aktuální potřeby
  • mrkev v zimním období- 2kg

Fakta o chovu koní v zimě

  • Když nastává ochlazení, koně potřebují více potravy.
  • Olej je pro ně v zimním období ideálním zdrojem energie.
  • Koně staršího věku v zimním období často zhubnou.
  • Zimní tráva nemá skoro žádnou výživnou hodnotu.
  • Pokud koně sežerou sníh nebo zmrzlou trávu, dostanou koliku.

Mýty o chovu koní v zimě

  • V chladu koně nepotřebují minerály, neboť se nepotí.
  • Jadrné krmivo koně zahřeje méně než objemné.
  • Vařený MASH zahřívá koně zevnitř.
  • Koně v zimním období méně pijí, proto také méně žerou.
Na závěr je nutno říci, že každý kůň, ať už rekreační, sportovní, dostihový či třeba tažný, vyžaduje jiné druhy krmiva a jiné dávky. A právě chovatel by měl vědět, co je pro jeho koně nejvhodnější a co mu naopak neprospívá. V dnešní době se nám naskýtá mnoho různých druhů krmiv obohacených o různé vitaminy a minerály včetně pochoutek pro koně. A na to by správní chovatelé neměli zapomínat.

Kůň a barvy

14. července 2015 v 22:31 | Luca |  Kůň pod lupou
Jak koně vidí svět? Je to otázka, nad kterou jistě majitelé koní přemýšlejí, když si prožívají své denní životy, radují se z výhod ostře naladěného binokulárního vidění a bohaté palety červených, modrých, zelených a žlutých odstínů, které vidí všude kolem sebe. Koně však šli po zcela odlišné vývojové stezce. Svět, jak ho vidí, je jiný, než náš, ale jak jiný?

Vědci tuto otázku zkoumají nejméně 65 let. Výzkumy z roku 1942 zjistily, že koně, podobně jako jiní kopytníci, jsou aktivní ve dne, v šeru i v noci. Jejich oči, jak zjistili, jsou uzpůsobené k dobrému vidění v tlumeném světle a k ještě lepšímu vidění za jasnějšího světla.
Než se soustředíme pouze na koně, musíme se trochu seznámit se samotným okem. Předpokládá se, že oči se začaly vyvíjet asi před 540 milióny let. Vyvíjely se různými způsoby, aby zajistily speciální potřeby jednotlivých živočichů. Například hmyz má složené oči. Koně i lidé mají oči komorové.
Světlo prochází čočkou a promítne obraz na sítnici v zadní části oka - podobně jako u fotoaparátu zaměří čočka obraz na film. Zakřivená sítnice oka je spojená se zrakovým nervem, který přenáší informaci o zrakovém podnětu do mozku. Sítnice je složená ze dvou typů světločivných buněk, nazývajících se tyčinky a čípky. Tyčinky se starají o vidění v tlumeném světle, čípky vidí barvy. Za špatného osvětlení vidíme barvy špatně, pokud vůbec, protože čípky nejsou za takových podmínek dostatečně citlivé.
Ne všechny čípku jsou stejné. Uvnitř každého čípku je fotopigment a ten mu propůjčuje jeho charakteristickou citlivost. Existuje několik typů čípků - každý je nejcitlivější na určitou vlnovou délku světla (barvu).
Koně - stejně jako prasata, kozy, krávy, ovce a jeleni - mají v sítnici jen dva typy čípků, které jim umožňují tzv. dichromatické vidění.
Primáti, včetně lidí, jsou jediní placentálové (pozn. překl.: všichni savci kromě vačnatců a ptakořitních), kteří mají na očním pozadí tři typy čípků, mají tedy trichromatické vidění. Takže jsou ve světě savců skutečně unikátem.
V roce 1993 však vědci objevili, že ptáci jsou na tom ještě lépe, protože mají čtyři typy čípků (tetrachromacie) a mohou vidět i ultrafialové světlo.
Jeden typ čípků dichromatických savců, tedy i koní, je nejcitlivější na světlo o středních až dlouhých vlnových délkách a druhý typ na světlo o krátkých vlnových délkách - buď ultrafialové, jak bylo zjištěno u mnoha hlodavců, nebo jsou to tradičnější "krátkovlnné" čípky.
Co zjistily výzkumy
Jedna z nejdetailnějších studií koňského zraku byla provedená v roce 2000 pod vedením Dr. Josepha Carrolla z oddělení oftalmologie na Medical College of Wisconsin. Jejich objevy byly publikovány následující rok v časopise "Journal of Vision". Tým použil při svém výzkumu flicker elektroretinogram (ERG) - zařízení ne nepodobné elektrokardiogramu (EKG), který měří elektrickou aktivitu srdce a informuje tak o jeho výkonnosti.
Dr. Joseph Carroll
Dr. Joseph Carroll
Zkoumalo se šest poníků se zdravýma očima. Těm byly nejdříve v narkóze umístěné elektrody na oči těsně pod kůži. Do očí se jim pak svítilo různě barevnými světly a měřily se změny elektrických reakcí na jejich sítnici. Čím silnější byly reakce, tím citlivější byly čípky na danou barvu.
Vědci, tak jako jejich předchůdci, zjistili, že koně mají skutečně dva typy čípků, které jsou základem jejich dichromatického vidění. Při analýze síly reakce na různé barvy byli schopni vydedukovat zatím nejlepší obraz toho, jak koně asi vidí svět.
Jaké barvy tedy ve skutečnosti koně vidí?
"Lidé jsou často zvědaví, jak vypadá vizuální svět zvířat, jejichž oči a nervový systém je jiný, než náš," říká Dr. Carroll. "Protože mají koně k lidem zvláštní vztah jako společníci i jako druh dopravního prostředku, protože jsou zdrojem zábavy i oddychu, patří mezi zvířata, o jejichž zvláštnosti smyslového vnímání se lidé zajímají nejvíce."
Za použití dat získaných v uvedeném výzkumu vědci odvodili, jak asi vypadá barevné spektrum koní za bílého dne. Lidé se svým trichromatickým viděním rozeznají čtyři základní barvy: červenou, zelenou, modrou a žlutou, a celou řadu jejich kombinací. Výzkum ukázal, že dichromatické vidění neumožňuje koním rozeznávat červenou barvu.
"Neznamená to, že nevidí červenou," říká Dr. Carroll, "jen ji neumí rozeznat v červeno/zelené oblasti spektra. Jsou proto trochu méně citliví na červené světlo."
jak vnímá barvy kůň
Jak vidíme svět my a jak asi vidí stejné scény kůň. Předpokládá se, že vidí méně ostře, jak zjistili vědci v roce 1992. Vidí podobně jako tzv. barvoslepíh lidé, kteří mají problém v červeno-zeleném spektru, ale vidí celou škálu šedi. Autoři uvádějí, že tyto obrázky jsou pouze náznakem toho, jak vidí barvy kůň. Mezi koňským a lidským zrakovým systémem je mnoho rozdílů, způsob vnímání barev je pouze jedna jeho součást. Všechny rozdíly nemohou být zahrnuté do této simulace.
Lidé s dichromatickým vidění, kteří mají vrozený defekt ve vidění červených-zelených barev (říkáme tomu barvoslepost), místo čtyř základních barev vnímají pouze dvě, a to ty, které jsou nejpodobnější modré a žluté.
"Jedním z největších předpokládaných rozdílů mezi dichromatickým a trichromatickým viděním je ten, že v dichromatickém nejsou přechodné barvy," říká Dr. Carroll. "Když se smíchají barvy z obou konců spektra, takový jedinec neuvidí vzniklou kombinovanou barvu, ale spíš achromatickou (čili bílou nebo šedou) nebo nevýraznou verzi jedné ze dvou základních barev - čili pastelovou modrou nebo žlutou."
Za použití informací z výzkumu byl tým Dr. Carrolla schopen sestavit barevnou stupnici, ukazující, jak koňské oko vnímá barvy, a srovnat to s člověkem.
spektrum vnímání barev člověka a koně
Dvě barevná spektra ukazují rozdíly ve vnímání barev mezi trichromatickým viděním lidí (vlevo) a dichromatickým viděním koní.
Je mnoho rozdílů mezi zrakovým systémem koní a lidí, jak uvádí Dr. Carroll. Patří sem umístění a optika oka, ale také rozdíly v sítnici a mozku. Všechny tyto faktory by přispívají k tomu, že koně vidí svět jinak, než my. Stále proto zůstává k zodpovězení hodně otázek. Dr. Carroll vidí různé možnosti: provádět další měření koňského rozlišování barev, ale i jiných vizuálních dovedností, jako je vnímání pohybu, hloubky a prostoru.

Proč mají primáti tři typy čípků a jiní savci jenom dva?
"To se dnes dobře ví," říká Dr. Carroll. "U předchůdce primátů ze Starého světa se asi před 40 až 60 miliony let vyvinula trichromacie jako výsledek zdvojení jednoho genu."

Proč mají koně problém rozlišovat právě červenou barvu?
Asi to má hodně do činění s prostředím, které tento druh obýval a obývá. "Ptejme se: Jakému množství světla o dlouhých vlnových délkách (červený konec spektra) vlastně býval kůň vystaven?."
Další výzkumy
Podle Dr. Carrolla je identifikace pigmentů u jakýchkoli živočišných druhů prvním krokem k pochopení jejich vnímání barev. Alevnímání barev je jen jedna část zrakového smyslu.
Například jeden výzkum prováděný v roce 1992 ukázal, že zrak koní není tak ostrý, jako lidský. Pokud je dobrý lidský zrak 20/20, pak je tento poměr u koní 20/60. To znamená, že detaily, které osoba se zrakem 20/20 může vidět ze vzdálenosti 60 m, kůň vidí pouze ze vzdálenosti 20 m. Tento nález byl získán měřením mozkové aktivity, když koně viděli různé sady čar na televizní obrazovce.
Výzkum koňského zraku byl provádět také na Novém Zélandu. Tania Blackmore, studentka oddělení psychologie na University of Waikato, prováděla etologicky směrovaný výzkum, kde zjišťovala u čtyř koní, jak rozlišují různé barvy od šedé. Zjistila, že koně dokážou určitě vidět rozdíl mezi modrou a šedou, mezi žlutou a šedou a mezi zelenou a šedou. Dokážou rozeznat i červenou od šedé do určité míry, ale je to pro ně mnohem složitější, jak lze předpokládat i podle výsledků Dr. Carrolla.
Výzkum vedený Dr. Josephem Carrollem byl pod názvem "Photopigment basis for dichromatic color vision in the horse" publikován v časopise Journal of Vision v roce 2001. Dalšími účastníky výzkumu byli Christopher J. Murphy, Maureen Neitz, James N. Ver Hoeve a Jay Neit
Autor textu: Neil Clarkson

Když koně léčí...

14. července 2015 v 22:25 | Luca |  Zajímavosti o koních
Hiporehabilitace dnes pomáhá překonat zdravotní potíže více než pěti tisícům lidí ročně.
Hiporehabilitace dnes pomáhá překonat zdravotní potíže více než pěti tisícům lidí ročně.
Ti všichni docházejí do některého z 36 středisek, které po celé republice sdružuje Česká hiporehabilitační společnost. Poskytovatelů těchto služeb je ale mnohem více, takže i počet klientů bude výrazně vyšší. Jak mohou koně pomoci a jak vybrat kvalitní středisko, aby hiporehabilitace byla účinná?

Pohybové potíže i poruchy chování


Hiporehabilitace je veřejností chápaná především jako metoda, jež pomáhá osobám s fyzickým postižením, například lidem upoutaným na invalidní vozík, kteří využívají zejména hipoterapii. Ta je však jedním ze čtyř rovnocenných oborů hiporehabilitace. Stále větší popularitu si získává psychoterapie pomocí koní (PPK), která pomáhá dětem a dospělým s duševními poruchami, jako je deprese, poruchy nálad, schizofrenie, závislosti, či dětem se syndromem ADHD. Dalším oborem jsou aktivity s využitím koní (AVK), které jsou jako metoda speciální a sociální pedagogiky zaměřeny na problémy s příliš agresivním nebo naopak submisivním chováním, se zařazením do kolektivu nebo s přijmutím autority a podobně. Poslední, sportovní disciplínou, je parajezdectví, kde lidé se zdravotním znevýhodněním se mohou realizovat v paravoltiži a paradrezuře.



Hipoterapie "léčí" pohybem


Hipoterapie je specifická léčebná rehabilitační metoda prováděná s písemným souhlasem lékaře. Terapie probíhá na koni se speciálním výcvikem pod vedením fyzioterapeuta či ergoterapeuta. Jedinečnost této terapie spočívá ve využití trojrozměrného pohybu hřbetu koně v kroku, jehož prostřednictvím dochází k oslovení centrálního nervového systému klienta, který při terapii na koňském hřbetě sedí nebo je v jiné poloze, přizpůsobené jeho možnostem. A protože tento pohyb je podobný střídavému pohybovému vzoru člověka, tak lidský mozek při pohybu zvířete zpracovává a vysílá vjemy a příkazy, které by za normálních okolností, u zdravého člověka, používal při chůzi nebo lezení. Pohybující hřbet koně také působí jako balanční plocha - aktivují se hluboké stabilizační systémy a vzpřimovací mechanizmy.
Prostřednictvím hipoterapie je tak možné dosáhnout pokroků především v pohybu u dětí i dospělých s poruchami koordinace, rovnováhy a psychomotorického vývoje. Hipoterapii lze provozovat dokonce už od věku 2 měsíců, horní hranice není určena. Pomáhá u diagnóz, jako je dětská mozková obrna, opožděný psychomotorický vývoj, Downův syndrom, vadné držení těla, skolióza, dysfunkce pánevního dna, mozkové příhody, roztroušená skleróza, poúrazové stavy, mentální retardace, zrakové a sluchové vady či poruchy a vady řeči.
Pozitivním příkladem je i příběh dnes již třiadvacetiletého Honzy. S hipoterapií začal ve sdružení EPONA Brno jako pětiletý, s diagnózou dětské mozkové obrny hemiparéza, a jeho velkým snem bylo pořídit si vlastního koně. V pubertě už začal do sdružení docházet jako pomocník a postupně přešel z hipoterapie k aktivnímu jezdectví. Začal se učit jezdit na koni a později se dal na westernové ježdění. Už má za sebou i skutečné závody, koupil si vlastního koně a se sdružením, kde jako chlapec začínal, je stále v kontaktu.




Psychoterapie pomocí koní pomůže při úzkostech i poruchách chování


Stále se málo ví, že koně mohou pomoci i lidem s psychickými potížemi. Toto odvětví se jmenuje psychoterapie pomocí koní, kdy je léčba založena na působení psychologickými prostředky s využitím koně a jeho specifických vlastností jako koterapeuta v psychoterapeutickém procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu člověka, například při depresivních a úzkostných příznacích, závislosti na psychoaktivních látkách, poruchách poznávacích funkcí u seniorů, při dětské hyperaktivitě nebo při poruchách autistického spektra atd. Při práci se zvířetem můžeme klientovi pomoci překonat i jeho strach. U dětí s poruchami chování kůň svým stabilním chováním usměrňuje jejich jednání. Pokud si totiž dítě přinese "zlobení" do stáje, nemůže lekce proběhnout, protože kůň to jednoduše nedovolí.

Předsedkyně ČHS Věra Lantelme při práci s dětmi


Příliš nízké sebevědomí i problémy při rozvodu


Pokud má dítě třeba problém najít si kamarády, je nesmělé, neprůbojné, může mu kůň pomoci najít ztracenou sebedůvěru a zvýšit sebehodnocení - a to díky oboru nazvanému aktivity s využitím koní. Kůň je totiž symbolem síly a odvahy. Dejte dítěti do ruky vodítko, na jehož konci stojí to nádherné obrovské zvíře, a naučte ho, jak správně a bezpečně navázat s koněm kontakt, jak porozumět jeho řeči těla a jak mu vlastním tělem říci, co od něho chce. A to veliké zvíře začne poslouchat. To je přece úspěch! Když je dítě naopak sebevědomé až příliš a nerado se podřizuje autoritám, správně vybraný kůň mu svými přirozenými reakcemi velice rychle ukáže, kde jsou jeho hranice a že agresivitou a vztekem ničeho nedosáhne.
Třídní agresor dostane za úkol pracovat s koněm dominantním, který mu nic neodpustí, a žákům, které jsou obětí šikany, je přidělen kůň lehce ovladatelný a ochotný. To umožní vyrovnat síly, stabilizovat situaci v kolektivu a nasměrovat ho k vzájemnému respektu a toleranci.
Příkladem z praxe může být i desetiletý Davídek, který těžce prožíval rozvod svých rodičů. Ztrácel pevnou půdu pod nohama. Byl nesamostatný, tichý a se svými spolužáky nenavazoval téměř žádné kontakty. Maminka hledala možnost, jak ho zapojit do společnosti dětí a chtěla, aby zase našel radost ze života, a tak ho přivedla do JK Vladykův Dvůr v Roudném u Českých Budějovic. Ze začátku byl nesmělý a odtažitý, ale když se zamiloval do "svého" poníka Talavera, začal pookřávat a komunikovat s ostatními dětmi. Velmi brzy navázal mnohá přátelství, stal se bavičem celé skupiny, a když se mamince změnila pracovní doba a ona už ho ke koním vozit nemohla, naučil se samostatně cestovat autobusem přes celé město. Koně jsou pro děti velkou motivací a dokážou bořit bariéry.

Praktické rady na závěr


Ověřujte odbornost
Pokud máte o hiporehabiliaci zájem, obracejte se vždy pouze na hiporehabilitační střediska, kde personál má odpovídající vzdělání se specializací na hiporehabilitaci. Na webových stránkách České hiporehabilitační společnosti (ČHS) je uvedeno 36 členských středisek dle krajů i s údaji o složení profesionálního týmu, jeho vzdělání a také zázemí střediska a provozní podmínky. Provozovatelů hiporehabilitace je ale mnohem více.


Jak tedy poznáte kvalitní hiporehabilitační středisko?
Základním ukazatelem kvality a bezpečnosti střediska je vždy odborný personál - terapeut, instruktor a dobře připravený kůň. Koně by měli mít složenou specializační zkoušku, na jejímž základě jim je udělena licence ČHS. Indikátorem je také přijímací proces formou vstupního pohovoru nebo vyšetření a doložení písemného souhlasu lékaře nebo psychologa. Terapie a lekce jsou vedeny dle potřeb klientů a koně jsou jim vybíráni dle léčebného cíle. Důležité je bezpečné a bezbariérové prostředí, vybavení a zázemí pro klienty - středisko disponuje písemnými pravidly bezpečnosti a provozním řádem. Vlastní hiporehabilitace probíhá v kryté nebo otevřené jízdárně, jezdí se i v terénu. Důležitým vybavením je nástupní rampa.

Na kolik to vyjde?
Ambulantní hiporehabilitaci prozatím bohužel zdravotní pojišťovny nehradí. Hradí se přímo z plateb klientů a sponzorských darů, grantů a dotací. Délka jedné terapie a lekce je 15-30 min a je určena individuálně dle stavu klienta. Ideální intenzita je 2krát týdně po dobu minimálně 3 měsíců. Cena za jednu individuální terapii/lekci se pohybuje mezi 150 - 300,-Kč, což dopovídá 1/4 - 1/2 z celkových nákladů. Na každou individuální lekci je třeba zapojit kromě speciálně připraveného koně minimálně dvě další vyškolené dospělé osoby.


Všechny potřebné informace včetně indikací a seznamu provozovatelů podle krajů najdou zájemci na webových stránkách České hiporehabilitační společnosti www.hiporehabilitace-cr.com



Autorka je předsedkyně České hiporehabilitační společnosti.

Návod na parellyho ohlávku

14. července 2015 v 22:13 | Luca |  Návody na potřeby pro koně

Velikosti a délky provazu:

Malý kůň (pony) -(S) = 5,5 metrů
Střední kůň ("arab") -(M) = 6, 1 metrů
Velký kůň -(L) = 6,7 metrů
Plnokrevník -(XL) = 7,4 metrů
Chladnokrevník - (XXL) = 7,9 - 8,5 metrů
Poznámka: Je lepší mít připravený spíše delší provaz, aby byla rezerva.
Na výrobu je potřeba asi 0,5 - 0,6 cm široký kulatý nylonový provaz,
konce provazu opalte, aby se vám netřepily.
JEDNODUCHÝ
DVOJITÝ
JAK UVÁZAT DVOJITÝ UZEL:
1. Uvolni jednoduchý uzel a jeho středem protáhni volný konec.
Náhled obrázku je vždy zezadu a zepředu.
2. Vezmi konec provazu u vrcholu jednoduchého uzlu a překřiž ho
přes drážku uzlu a pak zpět za dvěma prameny lana.
3. Obtoč konec lana okolo a protáhni ho skrz střed jednoduchého uzlu.
Protáhni lano skrz "nový" jednoduchý uzel a utáhni ho.
4. Výsledný uzel-dovjitý uzel.
Video jak vyrobit ohlávku ( video není moje)

Jak pečovat o hříbě?

14. července 2015 v 21:51 | Luca |  Kůň pod lupou
Když se na svět narodí nohaté a vykulené hříběcí stvoření, automaticky se zrodí i otázka, jak se o něj správně postarat? Péče o malá koňská stvoření však není nijak náročná. Přinášíme pár tipů, aby se vaše hříbě mělo jako v bavlnce.

Když hříbě vykoukne na svět

Lidská mláďata dělají pokroky v řádu několika týdnů až měsíců. Hříbě se po narození k "pasení koníčků" dobere během pár minut po porodu a do hodiny se obvykle pokouší napít. Pokud nemůže vemínko najít, můžeme mu jemně a nenásilně pomoci. Jde o důležitý akt pro jeho budoucí tělesnou imunitu. Naše další pomocná role spočívá především v dobrém pozorování hříběte. Pokud se včas nevyprázdní, kulhá, nechce vstát, je apatické, či jinak projevuje neobvyklé chování, je na nás, abychom to poznali a včas zavolali veterináře. Matka se jinak o hříbě dost dobře postará sama.


Matka příroda se většinou o hříbátko postará

Klisna většinou veškerou péči zastane sama. Pro nás je nejdůležitější uhlídat, aby nebylo hříbě v příliš velkém chladu, vlhku, či vedru. Hříbata bývají náchylnější k odchylkám počasí. Pokud matka hříbě odmítne, či se o hříbě nemůže starat, je nutné jej dokrmovat. Nejideálnější jsou sušená hříběcí mléka, krmíme 4x denně. Ven může jít matka s hříbětem hned, jak to matka dovolí, třeba i druhý den po narození.

Náplň hříběcího života

Hříbě obvykle často a hodně rádo spí. Zhruba po měsíci by však již mělo být plně socializované a navyklé na lidský dotyk. Na ostatní pevnou stravu přechází hříbě zhruba ve dvou měsících, zcela jej odstavuje asi v šesti měsících. Jakmile hříbě přestane sát mléko, rychle se osamostatňuje. V jednom roce je již hříbě z 80% vysoké jako v dospělosti, hruď se mu však utváří až do 5-ti let. S nasazováním uzdečky a sedla počkáme tedy do druhého až třetího roku věku koně.

Půjde to samo

Po narození rozhodně musí matku i hříbě zkontrolovat veterinář. Můžete se s ním poradit, zda hříběti přidávat pro jeho vývin nějaké vitamíny, kdy vakcinovat a jak postupovat v jeho výchově. Pokud vaše hříbě viditelně netrpí nějakou nemocí, působí zdravě a zdravě také roste, máte většinu starostí vyřešených. O zbytek už se postará matka příroda i matka kobyla. Tak ať vám koně jdou!


12.Třezalka

14. července 2015 v 21:47 | Luca |  Bylinky pro koně
Třezalka tečkovaná je velmi významnou bylinkou lidového léčitelství se silným účinkem na organismus. Působí jako antibiotikum, podporuje látkovou výměnu, má silné protizátlivé účinky. Nejvíce známá je však svou schopností zklidňovat. Vhodné např. pro koně, kteří mají problémy s přepravou, veterinářem, kovářem, při obsedání...apod. Třezalka má také lehké sedativní účinky. Avšak 100% bezpečné! Třezalka má spoustu lidových názvů.. krevník, krevníček, děravec, čarovník, svatojánská bylina, svatojánský koření, dřezalka, prostřelenec, křížek, krev Svatého Jana.. ale ještě více léčivých účinků... Vyzkoušejte, třeba i na sobě :)




NĚCO O NÍ:
Třezalka (Hypericum perforatum) je rod bylin, keřů a malých stromů z čeledi třezalkovitých. Název třezalka pochází od staroslověnského trjezati, tedy rozdrásat, rozpíchat, což se vztahuje k listům byliny, které díky přítomnosti tečkovitých siličných nádržek vypadají jako propíchané.

Když se podíváme na list třezalky proti světlu, uvidíme v jejich sruktuře drobné červené tečky - žlázky obsahující červené barvivo hypericin, zvané také krev Sv. Jana (odtud jeden z lidových názvů třezalky). Třezalka je jednou z nejznámějších magických bylin, opředených nesčetnými pověrami a legendami. Pro zajímavost uvádíme jednu z nich: Červenému barvivu hypericinu se říká krev svatého Jana, neboť dle legendy zuřivá a prostopášná Hérodiané, když jí přinesli na míse hlavu sv. Jana Křtitele, v záchvatu zuřivosti propíchala jazyk světcův za to, že neutajil její špatné skutky. Z krve, která skanula na zem, vyrostla bylina připomínající tento ukrutný čin, mající listy podobné propíchanému jazyku.

Méně známým faktem o třezalce tečkované je skutečnost, že ji lze použít jako velmi dobrého fytoindikátoru znečištění ovzduší, srovnatelného s lišejníky. Poškození exhalacemi se projevuje nekrózami listů, jejichž množství a velikost závisejí na druhu znečištění (zejména oxid siřičitý, fluor, rtuť), vzdálenosti od zdroje a konfiguraci terénu.


PROČ PODÁVAT KONÍM?
  • třezalka má lehce sedativní a uklidňující účinky > velmi vhodné podávat nervózním koním
  • zlepšuje koncentaci, napomáhá učení, snižuje psychické napětí > výborná pro mladé koně ve výcviku
  • diuretikum (působí močopudně) - vhodné pro očistu těla a pro koně, kteří trpí otoky končetin
  • vhodný doplňkem léčby nemocí zažívacího traktu (např. žaludeční vředy)
  • celkově podporuje činnost žaludku, střev a jater
  • léčí záněty kůže a vyrážky nejrůznějších příčin
  • přírodní antibiotikum
  • zevně je dále vhodná:
  • pro podporu a urychlení hojení ran a tlumení bolesti
  • na revma, vykloubeniny, výrony, modřiny a otoky vzniklé pohmožděním či naražením, kde se aplikuje formou obkladů
  • potírají se jí menší poranění kůže a popáleniny,
  • vhodná na štípnutí a bodnutí hmyzem, kde omezuje nepříjemné otoky a svědění.


OBSAHUJE:
  • třezalky mají v pletivech listů a květůdiličné kanálky a nádržky v podobě teček > ty kromě silice obsahují antraglykosidy, flavonoidy a floroglucinové deriváty,
  • dále třásloviny, kumariny, steroly, cholin, aj.
  • glykosidicky vázané červené barvivo hypericin (ten působí jako přírodní sedativum)
  • provitamin A, vitamin C


DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA:
  • 30-50g/koně/den přímo do krmení (cca jedna hrst natě)
  • ve formě čaje > denní dávku zalít vodou cca 90´C, nechat 10-15 min. louhovat, nechat vystydnout a přilít do krmení
  • vnější formou obkladu na kůži

Při podávání třezalky je třeba dát jen pozor navýskyt přecitlivělosti pokožky na světlo (fotodermatitis) u některých dlouhodobých uživatelů třezalky tečkované. Ta se projevuje opdrážděním kůže po delším pobytu na slunci. V době aplikace třezalky je proto lepší se vyhnout delším pobytům zvířat na přímém slunci, nebo tuto bylinku užívat raději v zimním období.


BALENÍ:
  • 500g sáček

11. Mateřídouška

14. července 2015 v 21:41 | Luca |  Bylinky pro koně
V léčitelství je známá mateřídouška, v kuchyni potom její blízký příbuzný tymián. Ovšem všude je rod Thymus nadmíru prospěšný. Mateřídoušku doporučujeme podávat zejména koníkům, které trápí dýchací obtíže, stejně jako těm, kteří mají problémy se zažíváním. Navíc budete mít krásně provoněnou celou stáj... :)



NĚCO O NÍ:
Mateřídouška (lat. Thymus) je rozšířená téměř po celé Evropě. U nás ji můžeme najít převážně na suchých travnatých stráních, na loukách či mezích. Je to drobná, silně vonná, keříčkovitá bylina, může růst v trsech. Lodyhy jsou načervenalé, listy jsou přisedlé až krátce řapíkaté, lysé. Rostlinka kvete od května do srpna či září, květy jsou oboupohlavné, krátce stopkaté, se srostlými obaly.
Pro mateřídoušku lze najít i mnohá jiná označení, pro ilustraci lze uvést doušku mateří, mateřinku, chodec či vonný tým. Léčivku Mateřídoušku lze s úspěchem používat také v kuchyni, tam je známa jako koření - tymián.


PROČ PODÁVAT KONÍM?
  • problémy s dýchacím ústrojím - výborná pro kašlající koně, při zánětech dýchacího ústrojí, dokáže rozpouštět a uvolňovat hleny
  • při poruchách trávení - pomáhá odstraňovat nadýmání, zmírňuje průjmy, tiší koliky
  • pročišťuje dýchAcí i trávicí soustavu
  • má antiseptické účinky
  • zklidňuje nervózní koně, má uklidňující účinky na nervovou soustavu
  • celková podpora imunitního systému organismu
  • ve formě zábalů na zánětlivá onemocnění kůže
  • pozitivní vliv na hojení ran


OBSAHUJE:
  • v silici jsou obsaženy aromatické monoterpenoidy, např. thymol (má silné antiseptické účinky) , linalool (dodává typickou vůni), karvakrol (inhibuje růst některých kmenů bakterií)


DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA:
  • 30-50g/koně/den přímo do krmení (cca jedna hrst natě)
  • ve formě čaje > denní dávku zalít vodou cca 90´C, nechat 10-15 min. louhovat, nechat vystydnout a přilít do krmení
  • vnější formou obkladu na kůži
  • Doporučujeme kůru 8 týdnů. Delší podávání je nežádoucí.
  • UPOZORNĚNÍ !!! Nepodávat březím klisnám !

BALENÍ:
  • 500g sáček
KDE KOUPIT?

Mls z müsli pro koně

13. července 2015 v 19:17 | Luca |  Recepty pro koně
Složení:
1 šálek ovocného misli
1 čerstvé jablko
2 polévkové lžíce medu
džuš s dužinou
Návod:
1. Nalij džus na misli a počkej dokud se nevsákne.
2. Nakrájej jablko a kousky přidej na misli.
3. Směs pokapej medem.

Zaplátání hřívy-klasických bobánků

13. července 2015 v 19:13 | Luca |  Kůň pod lupou
Dnes přinášíme návod, jak zaplétat "english braids" neboli klasické bobánky, které kopírují horní linii krku. Potěší především zaryté nepřátele zaplétání :), protože jde o způsob jednoduchý, rychlý a zároveň dostatečně reprezentativní.

POZOR na TOXICKÉ dobroty pro koně

13. července 2015 v 19:05 | Luca |  Zajímavosti o koních
Než začnete se svým koněm sdílet různé formy dobrůtek, zjistěte si nejdříve, které z nich jsou pro něj skutečně bezpečné.
Pro milovníky koní není čas jediná věc, kterou chtějí sdílet se svým koněm. Kdo z nás nevpadl doma do lednice pro mrkev jako pamlsek po jízdě? Nebo co takhle ty pepermintové bonbóny z dovolené? Od kostky cukru až po jablka - většinou dáváme našim koním ochutnat naše dobroty při každé příležitosti. Většinou to je v pořádku, ale občas s nimi sdílíme i "dobroty", které jsou pro ně toxické a nebezpečné. Přečtěte si tento článek a zjistěte, jaké dobrůtky jsou pro vašeho koně bezpečné, a které mohou ohrozit jeho život.

Ovoce
Většina ovoce je pro koně dobrá a v mnoha případech podporuje jeho zdraví, navíc je ovoce přirozeně sladké a vyžaduje minimální přípravu.
Zde je základní výčet bezpečného ovoce pro koně:
Meruňky (bez pecky)
Jablka (bez jádra)
Bobule (včetně jahod, borůvek, ostružin, malin)
Banány
Hrozny
Mango
Pomeranč a další citrusové plody
Broskev
Hruška
Ananas
Švestky (a švestky)
Vodní meloun
POZOR: semena jablek obsahují toxické chemické látky jako arsen. Nicméně, větší hrozbou pro koně, který konzumuje jablko s jádry, je udušení. Nakrájejte jablka na plátky, je to nejbezpečnější způsob, jak mu podat jablko.
Pecky meruňěk jsou také toxické, a v případě požití většího množství se u koně projevují klinické příznaky podobné jako při otravě kyanidem. Stejně jako u jablek tedy platí, že koni nedáváme celé meruňky, ale jejich plátky či vypeckované půlky.
Zelenina

Zelenina není pro koně tak nebezpečná jako ovoce. Mrkev je skvělá, stejně jako celer a zelené fazolky, i zde existuje několik druhů zeleniny, která by se koni dávat neměla. Patří sem například brokolice, zelí, květák, kapusta a růžičková kapusta. Hlávkový salát je však zcela bezpečný.
Rajčata jsou zajímavou volbou. Rostliny rajčete jsou pro koně toxické, nicméně samotný plod rajčete toxický není. Majitelé koní by tedy neměli házet staré rostliny rajčete ze zahrady na koňské pastviny.
Česnek a cibule jsou pro koně ve větším množství toxické a neměly by tedy patřit mezi denní pamlsky. (Příležitostně nevadí). Avokádo je další rostlina, kterou nepoužívejte jako pamlsek. Avokádo samo o sobě není jedovaté, ale jeho slupka a listy z rostliny jedovaté jsou.
Vlastnosti vařené a syrové zeleniny se podstatně odlišují. Zatímco vařené brambory jsou pro koně v pořádku (v omezené míře), syrové brambory by se koni dávat nikdy neměly.

Sladkosti a jiné pamlsky
Kousíček tvrdého chleba je v pořádku, ale některé složky upravených potravin jsou toxické. Vezměme si například čokoládu. Stejně tak jako psi, i koně jsou citlivé na chemickálii zvanou theobromin, která se v čokoládě vykytuje! Proto je velké množství čokolády pro koně toxické.
Zatímco občasné odcizení čokolády z kapsy vaší bundy nepředstavuje problém, existují i případy, kdy neúmyslné překrmení koně velkým množstvím kakaa skončilo smrtí koně. Některé zprávy "čokoládové toxicity" jsou hlášeny ze stájí, kde se podestýlá kakaovými slupkami, vedlejší produktem kakaového zemědělství.
Kofein může být pro koně také toxický pokud se jedná o velké množství. Podobně jako u čokolády, existují případy, kdy kofeinová toxicita při podestýlání kávovými listy k úhynu zvířat. Samozřejmě to nebylo úmyslné, byl v tom dobrý úmysl, ale pro majitele je lepší být informován preventivně. Majitel koně musí být bdělý, pokud se jedná o dobroty: právě tzv. "dobroty" z dobré víry od neinformovaných sousedů (ať už jde o velké množství jablek nasypaných do výběhu či zahradní zbytky a tlející roztliny nebo produkty z místní pekárny).
Zvláštní doporučení
U některých koní mohou nastat problémy i po požití netoxických produktů. Koně, kteří jsou obézní, jsou náchylnější na složení potravy. Ti, kteří trpí inzulínovou rezistence, musí mít svůj jídelníček úzce omezen, pokud jde o cukry a příjem škrobu. Z tohoto důvodu je u těchto koní většina ovoce TABU. Dokonce i oblíbená jablka či mrkev jsou pro ně příliš sladké. Nicméně, koním s metabolickými problémy můžete podávát např. jablečné či banánové slupky. Váš kůň tak dostane svůj pamlsek a ještě trochu vlákniny.
U koní s HYPP, jsou nebezpečné potraviny, které obsahují vysoké hladiny draslíku. Banány mají definitivní červenou. Jejich vysoký obsahu draslíku je vyřazuje z jídelníčku koní s HYPP, podobně jako meruňky a švestky (zejména v sušeném stavu). Dalším adeptem na podporu zdraví u koní je dýně. Ta má vysoký obsah vitaminů a nízký glykemický index, takže je bezpečná pro inzulínově rezistentní koně, ale obsahuje velké množství draslíku, což ji vyřzuje pro zkrmování v případě koní s HYPP.
Koně senioři jsou další skupinou, které by se měla věnovat náležitá pozornost. Mívají již špatný chrup, což zvláště u špatně rozmělněné tvrdé potravy (skořápky ořechů, tvrdý chleba), může představovat trávící problém (koliky, zácpy, ucpání či roztržení střev). Tvrdé pamlsky je třeba rozdělit na co nejmenší kousky, aby je tito koně mohli co nejlépe rozžvýkat (někdy je dobré je z části namočit ve vodě pro změkčení). Pecky a velká semena by měla být odstraněna, stejně jako všechny tlusté nebo tvrdé skořápky a kůry, které mohou vyžadovat strategické okusování.
Milujeme naše koně. Sdílíme s nimi naše životy. Jsou našimi společníky a jako majitelé bychom měli vědět, co můžeme bez obav krmit, abychom jim neublížili a dopřáli jim zdravý a pohodový život.

Syndrom vyhoření - Když vyhoří kůň

13. července 2015 v 19:02 | Luca |  Zajímavosti o koních
Stres, frustrace, deprese, to jsou frekventovaná slova, bez kterých se náš slovník už asi neobejde. Nijak vzácným není ani syndrom vyhoření, tedy psychický stav naprostého vyčerpání z práce, která byla původně vykonávána s chutí a nadšením.
A jak se zdá, netýkají se tyto věci pouze lidí. Výše uvedenými psychickými problémy mohou trpět, a taky trpí, i koně. Jak se může stát, že kůň "vyhoří"?

Proces vyhoření má několik fází

Syndrom vyhoření se týká koní stejně jako lidí a není to žádné přehnané tvrzení. Stačí jen, když si uvědomíme, že kůň vlastně taky "chodí do práce". V tomto zaměstnání jsou na koně kladeny požadavky, mnohdy i neadekvátní jeho možnostem. Kůň se snaží člověku vyhovět, ale jak se říká, stokrát nic umoří i koně. Syndrom vyhoření má několik vývojových fází, jejichž průběh je stejný jak u lidí, tak i u koní. Ukažme si tedy, jak se stane, že se kůň dostane až do stavu naprostého vyhoření.

  1. První fází na této cestě je fáze nadšení. Kůň, obzvláště mladý, překypuje energií, spolupráce s člověkem není pro něj problémem. Ochotně se podrobuje zátěži, protože mu to prostě přináší radost.
  2. Další fází je fáze stagnace. Nezřídka je to tak, že čím ochotněji kůň spolupracuje, tím větší je jeho pracovní nebo výcviková zátěž. Ovšem tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až požadavky kladené na koně přesáhnou jeho možnosti. Kůň je v této fázi nucen pracovat víc, než chce a může.
  3. Pak přichází fáze frustrace. Práce koně přestane bavit, nerozumí jejímu smyslu. Když vyhoví požadavku člověka, nepřijde odlehčení, ale často naopak. Práce se stává náročnou nebo dokonce bolestivou, kůň je tím silně frustrován. Klasickým příkladem je jízda s bázlivým jezdcem. Takový jezdec po každém pobídnutí k jízdě okamžitě přitáhne ze strachu uzdu, kůň je takovým vedením dezorientován.
  4. Frustraci následně střídá apatie. Veškerá činnost koně je už jen mechanická, prováděná toliko v rámci pokynů. Např. kůň sice skáče přes překážky, ale většinou tak, že je shodí. Nejeví žádný zájem, prostě dělá jen to, co musí.
  5. A na konci tohoto procesu je finální fáze vyhoření. Kůň nereaguje na žádné pokyny, nehne se z místa. Při trestání se nijak nebrání, ani se nedá přinutit k poslušnosti.

Aby kůň nevyhořel

Kůň, který je rozumně využíván, jemuž se dostává potřebné péče, samozřejmě syndromem vyhoření ohrožen není. Ale to neznamená, že neexistují koně, jejichž "povolání" je v tomto ohledu nanejvýš rizikové. Patří sem především koně z jezdeckých škol, všemožných jízdáren, nebo i koně, kteří pomáhají při hiporehabilitaci. Pokud jsou tito koně zatěžování příliš, riziko toho, že se u nich projeví syndrom vyhoření, je opravdu vysoké.

Jak tomu předejít?

Základem je samozřejmě to, že kůň nebude přetěžován. Zároveň je potřeba, aby jeho práce byla dostatečně pestrá. A stejně tak i jeho výcvik. Ten nesmí být postaven na donucování, nýbrž na motivaci koně. Nezapomínejme, že i koně, stejně jako člověka potěší, pochvala.

Ale co dělat, když se kůň nikoliv vlastní zásluhou dostane do stádia vyhoření?

Nejlepším lékem je odpočinek, tedy pobyt na pastvině (kterou se myslí opravdová pastvina, ne výběh pětkrát pět metrů) s vhodným stádem a odpovídajícím managementem.


10. Echinacea

13. července 2015 v 18:58 | Luca |  Bylinky pro koně
Síla přírody, to je Echinacea! Ideální je podávat ji v chladnějším období roku (od září do března). Skvěle posílí imunitu Vašich koní a ti tak díky ní snáze a lépe přečkají nepříznivé počasí. Vědecky prokázané účinky na posílení imunity, díky podpoře tvorby protizánětlivých bílých krvinek!




NĚCO O NÍ:
Echinacea (lat. Echinacea Purpurea) je jeden z rodů květin ozdobných květem z čeledě hvězdnicovitáých (Asteraceae), které mají stejné české pojmenování třapatka. Léčivá třapatka, která patří do rodu Echinacea pochází ze Severní Ameriky. Již původní obyvatelé užívali echinaceu při různých zdravotních problémech jako např. bolesti zubů, bolestech v krku, kašli atp.

Existuje mnoho vědeckých důkazů, které podkládají skutečnost, že Echinacea je prospěšná pro imunitní systém a podporuje tvorbu bílých krvinek. Echinacea je využívána pro podporu imunitního systému tím, že aktivuje bílé krvinky.

PROČ PODÁVAT KONÍM?
  • významně posiluje imunitní systém
  • jako prevence nachlazení
  • působí proti virům a bakteriím
  • přináší úlevu při alergiích
  • účinně působí proti virózám a bakteriálním infekcím
  • zklidňuje horní cesty dýchací při kašli
  • celkově posiluje obranyschopnost organismu
  • podporuje trávení
  • prevence vzniku nádorových onemocnění
  • třapatku můžete používat nejen vnitřně, ale také místně na kůži > její šťáva má pozitivní vliv při hojení všech drobných ran, abscesů, ekzémů a vyrážek

OBSAHUJE:
  • polysacharidy, glykoproteiny, alkamidy
  • esenciální oleje
  • deriváty kyseliny kávové a polysacharidy
  • vitamín C

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA:
  • 30 - 50g/den přímo do krmení
  • ve formě čaje > denní dávku zalít vodou cca 90´C, nechat 10-15 min. louhovat, nechat vystydnout a přilít do krmení
  • vnější formou obkladu na kůži

BALENÍ:
  • 500g
KDE KOUPIT?

9.Goji - Kustovnice čínská

13. července 2015 v 15:44 | Luca |  Bylinky pro koně
Sušené plody Goji patří mezi nutričně nejhodnotnější ovoce na planetě. Né neprávem je goji nazývána jedinečnou živinami nabitou superpotravinou. V současnosti zažívá po celém světě ohromný BOOM.

NĚCO O NÍ:
Kustovnice čínská
, známá také jako goji [godži] nebo pod latinským názvemLycium chinese patří do čeledi Lilkovitých (Solanaceae). Jedná se o keřovitou trvalku, dorůstající výšky až tři metry. Květy jsou fialové barvy, plody jsou oranžovočervené bobule, elipsoidního tvaru o délce 1-2cm, na dlouhých stopkách.

Protože při kontaktu čerstvých Goji s pokožkou dochází k oxidaci a jejich zčernání, jsou při sklizni lehce setřeseny na plachty a poté usušeny v polostínu, dokud neztratí většinu vody. Celý proces pěstování a zpracování je velice šetrný a striktně se vyhýbá umělému dosoušení a jakémukoliv použití chemikálií. Tím je dosaženo maximální "živosti" sušených plodů a tedy zachování jejich nejvyšší možné nutriční hodnoty.

V Číně se používá po celá staletí jako omlazující ovoce. Vzhledem se nápadně podobá šípku, sušená pak vypadá jako větší červené borůvky. Chuť plodů je však sladší než šípek a bez kyselého dozvuku. V tradiční čínské medicíně i mezi obyčejnými Čínany je považován za naprosto nepostradatelný potravinový doplněk. Je znám svou mnohostrannou prospěšností pro organismus, a to jak v mladém, tak i pokročilém věku, přičemž nejsou známy žádné negativní vedlejší účinky.

PROČ PODÁVAT KONÍM:
  • vědecké studie potvrdily, že významně zpomaluje stárnutí > je považována za rostlinu dlouhověkosti
  • celkově posiluje imunitní systém
  • vhodné pro koně s laminitis a IR syndromem > napomáhá udržovat normální hladinu cukru
  • podporuje zdravou funkci jater a ledvin
  • posiluje srdce, vyživuje krev
  • stimuluje tvorbu bílých a červených krvinek > zlepšujue krvetvorbu
  • zlepšuje zrak
  • zpevňuje šlachy, pomáhá při bolestech kloubů
  • pozitivni vliv na kvalitu kůže a srst > vhodné podávat při dermatitidách a jiných problémech s kůží
  • silný přírodní antioxidant > likviduje volné radikály
  • tradičně se používá při léčbě rakoviny

OBSAHUJE:
  • 18 druhů aminokyselin - šestkrát více než včelí pyl
  • 8 nejdůležitějších aminokyselin
  • 21 stopových prvků - jedněmi z hlavních jsou zinek, železo, měď, vápník, germanium, selen a fosfor
  • nejbohatších zdrojů karotenoidů ze všech známých plodů na Zemi (což naznačuje už jejich jasně červená barva) > jsou bohatým zdrojem karotenoidů včetně beta-karotenu (více beta-karotenu než má mrkev)
  • 500krát více vitaminu C na váhu než pomeranče
  • vitaminy B1, B2, B6 a vitamin E
  • minerály - vápník, hořčík, fosfor
  • zralé plody Kustovnice obsahují asi 11mg železa na 100g
  • beta-sisterol (protizánětlivé činidlo) > vykazuje silný protizánětlivý účinek
  • kyselinu linolovou (mastná kyselina)
  • seskviterpenoidy (cyperon, solavetivon), tetraterpenoidy (zeaxanthin, physalin) a betain (0,1 %)
  • lycium polysacharidů > výjimečně silné antioxidanty, tedy látky, které neutralizují volné radikály
  • 8 polysacharidů a 6 monosacharidů, které upevňují imunitní systém

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA:
  • 30 - 80g/den

BALENÍ:
  • 500g sáček
KDE KOUPIT?

8. Ginkgo biloba

13. července 2015 v 15:37 | Luca |  Bylinky pro koně
Tyto sušené a nadrcené listy stromu jinanu dokáží hotové zázraky se soustředěním Vašich koní. Prokazatené zlepšení mozkové činnosti! Koně se více soustřední na práci a lépe chápou, co jim chcete sdělit. První výsledky se začínají projevovat za 4 až 8 týdnů. Kromě mozku zlepšují prokrvování celého těla, např. končetin a kopyt (vhodné při problémech s dolními končetinami a při schvácení).



NĚCO O NĚM:
Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), zvaný také ginkgo, je dvoudomý opadavý strom, který je řazen do třídy jehličnanů. Jinan je národním stromem Číny. Tento strom bývá velmi dlouhověký (nejstarší strom v Číně je starý 1200 let), vysoký může být až 50m. Pro farmakologické využití se sbírá jeho list (Folium ginkgo bilobae) a to od jara do začátku léta.

PROČ PODÁVAT KONÍM?
  • rozšiřuje cévy > pomáhá posilovat srdce (vhodné zejména u sportovních koní a také u koní obézních)
  • účinné látky zvyšují využití kyslíku v mozku a chrání mozkové buňky
  • zlepšuje mozkovou činnost - učení + soustředění (vhodné pro mladé koně při obsednání, stejně jako pro koně staré)
  • vhodný při otocích dolních končetin (rozšiřuje cévy a pomáhá prokrvování)
  • vhodné podávat při poruchách zraku
  • pro schvácené koně > zlepšuje prokrvování

OBSAHUJE:
Obsahuje přibližně na 60 biologicky aktivních látek. Mezi nejdůležitější patří:
  • Terpentýny - bilobalid, ginkgolid
  • Flavonoidy - amentoflavon, bilobetin, sekvoiaflavon, kvercetin, kamferol, ginkgetin
  • Karboxylové kyseliny - kyselina 6-hydroxykynurenová
  • Vitaminy - kyselina L-askorbová (vitamin C) = antiokidant

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA:
  • 30 - 50g/den přímo do krmení
  • nebo nejlépe ve formě čaje > denní dávku zalít vodou cca 90´C, nechat 10-15 min. louhovat, nechat vystydnout a přilít do krmení
  • UPOZORNĚNÍ: Nepodávejte březím klisnám !


BALENÍ:
  • 500g sáček
KDE KOUPIT?
www.rajprokone.cz

7. Chaluha bublinatá

12. července 2015 v 20:31 | Luca |  Bylinky pro koně
Tato sušená a šetrně namletá mořská řasa je nejbohatším zdrojem (v našich krajích) nedostatkového prvku - jódu -. Její podávání můžeme doporučit každému koni. Zejména potom koním obézním, schváceným, koním s IR syndromem. Také koním s pohybovými problémy jako jsou záněty kloubů či artróza se po podávání chaluhy uleví.


NĚCO O NÍ:
Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus) je zelenavě hnědě nebo žlutohnědě zbarvená hnědá chaluha. Je rostlinou, která se vyskytuje zejména v mělčinách Severního a Baltského moře, v hloubce do 5-ti metrů. Je známá také jako KELP. jMá velmi pozitivní účinky na koňský organismus a správnou funkci jeho orgánů. Je to zejména díky jejímu vysokému obsahu jódu, ale i dalších minerálních látek.

Chaluha je vhodná zejména pro koně obézní, stejně tak pro koně trpící IR syndromem (koňskou cukrovkou), nebo pro koně schvácené.
PROČ PODÁVAT KONÍM:
  • nejbohatší zdroj přírodního jódu (u nás je jeho nedostatek velmi častý, zvýšenou potřebu mají zejména kojící klisny a rostoucí hříbata)
  • příznivě ovlivňuje funkci štítné žlázy
  • pozitivní vliv na metabolismus (vhodné pro obézní, ale naopak i špatně krmitelné koně)
  • pomáhá při zánětech kloubů a artritidě
  • podpora růstu srsti, hřívy a kopyt
  • díky vysokému obsahu hořčíku pomáhá zklidňovat nervózní koně
  • podporuje odstraňování odpadních látek z těla

OBSAHUJE:
  • jód 0,7% (až) > ten je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy a tím pro správné fungování metabolických činností - podporuje štěpení tuků
  • další min. látky: vápník, hořčík, draslík, sodík, železo, zinek, měď
  • chlorofyl
  • značný obsah vitaminů A, B, C, D, E a K


DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA:
  • 15g/den (vmíchat do krmení)

BALENÍ:
  • 500g sáček


6. Jeřáb červený

12. července 2015 v 20:15 | Luca |  Bylinky pro koně

Sušené plody jeřábu jsou skvělé hlavně při střevních problémech. Umějí výborně stabilizovat střevní prostředí. Mimo jiné tyto malé kuličky patří mezi vůbec nejbohatší zdroj vitamínu C!

NĚCO O NĚM:
Jeřáb obecný (Sorbus aucuparia L.) je keř nebo častěji středně velký, 16 - 18 m vysoký strom s kulovitou korunou. Dožívá se 80 - 100 let. Keltové považovali jeřáb za ochranný strom a všechny jeho části měli za posvátné.


PROČ PODÁVAT KONÍM?
  • prostředek regulující střevní činnost (při průjmu a zácpě)
  • diuretický prostředek
  • skvělé účinky při jakýchkoli zánětech (vhodné pro artrotické koně)
  • výborné antirevmatikum
  • vhodné podávat při zánětech horních cest dýchacích
  • extra vysoký obsah vitamínu C - ten u jeřábu vyniká největší stabilitou (jeho obsah neklesá díky působení teploty při sušení)

OBSAHUJE:
  • vitamíny, zejména: C: provitamín A (betakaroten) - toho je zde více, než např. v mrkvi
  • velmi cenný je obsah bioflavonoidů, včetně tzv. vitamínu P

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA:
  • 20-40g/den
  • možno přidávat přímo do krmení
  • nebo ve formě čaje > denní dávku zalít vodou cca 90´C, nechat 10-15 min. louhovat, nechat vystydnout a přilít do krmení

BALENÍ:
  • 500g sáček

Jak chytit koně ve výběhu?

12. července 2015 v 20:04 | Luca |  Jezdec
Například takoví motýli se chytají poměrně lehce, stačí nám k tomu síťka na motýly. Ale jak chytit koně? Koně, který je sice ve výběhu, ne v prérii, ale přesto si s námi hraje na honěnou. A to tak důkladně, až to vypadá, že nechytáme my jeho, ale naopak. Upřímně řečeno, takováto situace není tak vzácná, a proto jistě neuškodí, když si řekneme něco o tom, jak chytit ve výběhu koně, jehož plány jsou trochu jiné než naše.

Zjistěme, proč kůň utíká

Pokoušíme-li se marně chytit koně čtveráka, který před námi ve výběhu utíká, nesmíme především ztratit klid a rozvahu. Jakékoliv silové řešení nemá šanci na úspěch, a pokud bychom přece jen uspěli, neuděláme nic jiného, než jen to, že v koni posílíme jeho nedůvěru.
První věc, po které musíme pátrat, je příčina toho, proč kůň před námi vlastně utíká. Může to být tím, že se bojí odloučení od stáda. Nebo je přes celý den zavřený v boxu, do kterého se mu pochopitelně nechce z výběhu vracet. Důvodem může být také, že kůň je při práci přetěžován či jinak stresován a proto utíká před člověkem, který ho chce odvést do práce.
Pokud zjistíme příčinu jeho chování, tak nám to v mnohém usnadní další postup. Budeme vědět, čeho se máme vyvarovat, a na co se naopak při chytání koně soustředit.
Například, nechce-li se koni od stáda, nesmí si příchod člověka spojovat s tím, že bude od stáda odveden. V takovém případě je nejlépe koně z výběhu hned neodvádět, ale věnovat se mu přímo tam. Kůň tak neztratí kontakt se stádem ale zároveň se naučí důvěřovat člověku.

Trpělivost s koněm nade vše

Mysleme taky na to, že spěchat se opravdu nevyplácí. Nahánění koně ve výběhu nikam nevede a nic neřeší. Nehledě na to, že se tím stresují a plaší i druzí koně, příště se možná nenechají chytit ani oni.
Takže žádné "hrr na to!", ale hezky pomalu a obezřetně. Zásadní roli hraje už to, jak k nepolapitelnému koni přicházíte. Jestli chcete, aby vás kůň hned od začátku podezíral z něčeho nekalého, pak jděte k němu hezky zpříma, pokud možno co nejrychleji, hleďte mu přímo do očí a usmívejte se u toho. V takovém případě vás kůň okamžitě vyhodnotí jako predátora a vezme nohy na ramena, dřív než se nadějete.

Jak tedy koně chytit?

Správný postup je tento. Jdeme ke koni hezky pomalu, pohled upíráme k zemi, ramena jsou svěšená. Nepřibližujeme se přímo, ale obloukem, čím větším, tím lépe, natočeni ke koni ramenem. Vodítko nedržíme v ruce, ale máme ho pěkně schované.
Koně ale samozřejmě bedlivě sledujeme. Zbystří-li pozornost, zastavíme, předstíráme naprostý nezájem. Nejlépe tak, že se natočíme stranou, nebo se začneme věnovat úplně jinému koni. Ano, je to tak trochu válka nervů, ve které je tou nejúčinnější zbraní trpělivost.
Když už koně máme, nesmíme udělat tu chybu, že jej hned odvedeme. Kůň si dá příště větší pozor. Stačí, když ho pohladíme a necháme ho, ať se dál pase. Je to vlastně to, o čem jsme už mluvili. Pokud budeme chodit do výběhu nejen proto, abychom koně odvedli, bude jeho důvěra k nám mnohem pevnější a nebude už mít důvod před námi utíkat. A to je přesně to, co chceme.

Děkuji za návštěvu blogu!